Stále plna hnevu!
Dobrý deň.
Moja otazka je smerovana na psychologicku. Tyka sa mojich svokrovcov. Sme s manzelom uz 13 rokov spolu a mame 8 rocnu dcerku. Z jeho vypravania viem, ze uz od mala bol v ich rodine uprednostnovany jeho mladcsi brat kvoly tomu, ze sa narodil s fenylketonuriou. A skacu okolo neho dodnes aj ked uz ma 2rokov a normalne zamestnanie. Zato ked nam maju pomoct s malou sice to urobia ale citit z nich ze ich to obtazuje. Svokor mozno ani nie ale on nespravi /ani nepovie nic co by mohlo svokru nahnevat alebo nedajboze rozrusit. U nich v rodine to bolo vzdy tak.
Bud bolo po jej alebo nijako pretoze inak je nespravne.vsetci sa naucili jej radcsej nic nehovorit pretoze to nema zmysel ,ona by sa zdula a hrala strasne dotknutu a svokor by hasil ohen,Dlhe roky som sa snazila s nimi si vybudovat aspom nie priatelsky ale normalny slusny vztah.Nikdy ma vsak neprijala citim z nej ze sa na mna pozera zvrchu ako na nejaku haved. Manzel si to vsimol tiez ale vie ze rozhovor s nou by aj tak nic nezmenil len by sa zdula a to keby jej aj neviem ako citlivo povedal,samozrejme by bola vina v nas a svokor inak jej lokaj by sa priklonil na jej stranu aby sa nahodou nezdula aj na neho. Spravili nam uz tolko podrazov a mi sme boli ticho len preto ze si uvedomujeme ze ich este obcas potrebujeme k dcerke, ale ja uz ich nemozem ani vystat.Som velmi uprimny clovek co moj manzel na mne obdivuje a to ze sa pred nimi stale pretvarujem a som radcsej ticho ma ubija.
Nemozem sa dockat chvile kedy jej budem moct riadne vynadat a ona sa bude trapit ako ja cele tie roky. Chcela by som vas ale poprosit o radu ako mam vypustat zatial tie zle pocity zo seba ako to uvolnovat?Myslim na to aj doma na to ako ich neznasam a uz aj svokra pretoze je to len taky trapny panacik, moj manzel im doma nepovie inak len malomestiaci a tiez ich neznasa.Povedala som mu ze na nich musi vplyvat hlavne on nie ja ale uvedomujeme si, ze ked nam nepomozu s malou tak si budeme musiet najat opatrovatelku a to by bolo dost financne narocne. Ďakujem,
PhDr.Burdova [Psycholog] Vy od nich potřebujete především pomoc s hlídáním dětí. Tak jako tak v očích Vaší tchýně pravděpodobně nebudete jiná, než jste, tedy se každopádně (vždy znovu) pokuste o vzájemný otevřený rozhovor nad organizací jejich času s Vašimi dětmi. Pokuste se vždy dospět k jakékoli oboustranně vyhovující dohodě, zkuste třeba s fantazií i vymyslet nějakou pro Vás nenáročnou nabídku jako protihodnotu.
Nad reakcemi a nepřímými útoky Vaší tchýně zkuste mávnout rukou: patří k ní. Ať už byste to byla Vy, nebo jakákoli jiná narušitelka jejich dusné domácí atmosféry, vždy by se potázala se zlou.
Já radím otevřenou diskusi a pak už mít v péči pouze vlastní psychické pohodlí. Ať se vše podaří.