Smysl života?
Dobrý den,
v poslední době mám řadu problémů a celkově přestávám mít smysl života. Celkově mám řadu komplikací, různých diagnóz apod. Konkrétně jsem jako dítě dostal diagnózu ADHD - což je svým způsobem drobnost nicméně v kombinaci má také určitý význam. Následně jsem začal mít dlouhodobé problémy krví, resp. má krev se bez zjevných důvodů sráží a v důsledku jsem si prošel 3x trombozou nohou, 1x obou rukou, 2x plicní embolií - v souvislosti s tím musím tedy trvale brát prášky na ředění krve, což má svůj vliv na rizikovost a tedy mám omezený okruh činnosti, které mohu provozovat. Další problém vyplynul s tím, že se objevila Epilepsie - která se projevovala pravidelnými záchvaty, které v té době ještě byly bez ztráty vědomí, následně se nalezl nádor mozku o velikosti cca 5 cm v průměru v levé hemisféře - s tlakem na centrum řeči. Tento nádor byl odoperován z většiny, nicméně nebylo možné jej odoperovat celkově, protože větší operací bych mohl přijít právě contrum řeči a tedy bych nemohl mluvit. Teď tomu je cca 2 roky nicméně nádor začal opět růst - resp. během posledních několika měsíců narostl v důsledku čehož (pravděpodobně) mám častější záchvaty, vypadávají mi slova, mám problémy se čtením i psaním. Na základě dohody s lékařem bude dalším procesem ozařování, což může mít i další komplikace s mou řečí a celkově možná i s jinými věcmi...
Jak říkám, mám teď strach... jednak bojím se, že nebudu moct mluvit - před první operací jsem dostudoval právnickou fakultu, takže teď jsem zaměstnán jako právník, nicméně jak může pracovat právník, co nemá řeč? co budu dělat jinýho? Mám dělat nejakou technickou práci? většinu prací dělat nemohu - vzhledem k tomu, že mohu získat záchvat a to ještě v kombinaci s řídkou krví jsou pro mne technické práce prostě nebezpečné. těžko hledám alternativy. I kdybych sedět někde u pásu, tak mě nikdo přece nevezme (já bych se nevzal). A co jinak? co partnerky? co děti? kdo by byl ochoten mít dítě s někym - po kom dítě s nim může mít nádor? proč se trápit s někym kolem koho je tolik problémů...
celkově - jakej smysl má tedy být naživu?
Mgr.Zajic [Psycholog] ptáte se na věci, které napadají každého člověka po celý život. Není však na světě člověk, který by Vám na tyto otázky dokázal odpovědět tak, abyste se přestal ptát. Otázka po smyslu života se odpovídá celý životem. Tuším, že V. Frankl někde prohlásil: Smyslem života je to, že smysl má život. Jaký? Takový, jako mu vtisknete. Těmito tématy se zabývá psychologický směr: Logoterapie (neplést s logopedií). Hledá smysl v utrpení, v umírání, v těžkých dobách. Jeho zakladatel, právě V. Frankl prošel Osvětimí, kde ztratil celou rodinu. Někoho s tak pozitivními postoji ke světu byste však hledal stěží. Zkuste si od něj něco přečíst, třeba Vás něčím inspiruje. Vše, čeho se obáváte zkuste řešit až to nastane. Další směr, který je pro Vás relevantní je tzv. Pozitivní psychologie. Hledá pozitivní stránky úrazů, nemocí, povzbuzuje lidi v těžkých chvílích. I složitý život může být bohatý na radost, přátele apod. Pokud si o tom budete chtít promluvit, zkuste vyhledat psychologa se zájmem o Logoterapii či Poz. psychologii (ta je dosud spíše neoficiální, já ji např. také uvádím). Budu Vám držet palce. Odpovědi vždy závisí na na tom jak a proč se člověk ptá.