11069 2. 5. 2010 21:29:13

Problém syna!

Dobrý den. Mám syna 3a půl roku starého. Před rokem jsem se rozešel s jeho matkou a po dlouhém boji, jsem syna dostal soudem na 1týden v měsíci . Chtěl bych požádat o radu a zeptat se zda to co můj syn prožívá je normální a není největší čas to začít řešit.Vezmu to hodně zkráceně.Pokud mám syna u sebe a volá mu jeho matka začne se schovávat pod postel, otáčet se, nechce telefon dělá všechno pro to aby sní nemusel mluvit a to má za následek obviňování jeho matkou mě , že ho poštvávám proti ní.Pokud sedáme do auta a jedeme na výlet,do školky,nakupovat...sedáme do auta s tím že mu neustále opakuji ,že ho nevezu k mamince.Věc která mě přiměla napsat tento článek je věc která se přihodila v 03:00 a to pláč mého syna kdy ze spaní Křičel , že chce odjet za tatínkem a o cca další hodinu že nechce za maminkou.Ještě bych chtěl dodat , že se budí v noci ,přes den a je vždy vyděšený jak to popsat...hekne,zakřičí je toho více a opět hned usne.Pokud nastane den a já se přijedu s autem před dům jeho matky začne plakat..ovšem není to pláč ledajaký...ale přímo hysterický drží se sedačky a matka ho rve z auto ... musím zakročit a syn se mi přisaje na krk ...odcházím ke dveřím domu šílený pláč a vzlykání které říká "tatínku já tam nechci" ... začne další boj který matka vyhrává a sundavá mi ho z krku ...syn křičí "nepouštěj mě tatínku" odcházím do auta ... úplně hotovej ... další předání mám za sebou ...

Chtěl bych říci jsem normální otec o syna se starám tak jak se má táta starat o svého syna,nijak ho nerozmazluji ,má pevný řád u mě doma,chodí do školky...nic nedostává zadarmo.O jeho matce si nemyslím ,že se nestará nejhůře,netýrá ho a ani její přítel mu neubližuje!

A na co se vlastně ptám?:

1)Myslíte,že by nebylo lepší pro mého syna pokud by byl svěřen do mé péče?
2)Je toto normální stav dítěte pokud dva rodiče spolu nežijí?
3)Pomůže dětský psycholog?
4)Mám vyhledat odbornou pomoc?

Děkuji za každý postřeh nebo radu! Děkuji novák

Běla [Porodní asistentka]

Dobrý den, Váš problém je opravdu vážný a sám ho nejspíš nebudete schopen vyřešit. A hlavně, v zájmu Vašeho malého syna bych Vám doporučila neváhat a co nejdříve vyhledat pomoc dětského psychologa nebo psychiatra. Normální tato situace určitě není a děti, které mají harmonické prostředí, ač rodiče žijí odděleně, takto zoufale nereagují. Musíte myslet především na něho a zajistit, aby nedošlo ke zranění jeho dětské duše, které může mít vážné a nepříjemné následky. Určitě Vám pomohou a poradí i s návazností dalšího postupu ve vyřešení Vaší náročné situace a ev. svěření syna do Vaší péče. Zkuste si o všem v klidu promluvit i s Vaší bývalou partnerkou a situaci co nejdříve řešte! Držím Vám pěsti. (Omlouváme se, ale odpovědi na mail jsou zaslány jenom registrovaným uživatelům, jak je to uvedeno v našich pokynech.)

Komentáře uživatelů ...

2. 5. 2010 23:09:57

Obávám se, že zde se to nevyřeší. Neznáme verzi druhé strany, a skutečnost může být zas další věc. Ale pokud má syn viditelné projevy, jak píšete, a matka neprospívá jeho psychice, nějak si zdokumentujte toto jednání. Např. videonahrávkou, případně nějakými svědky. Prokonzultujte to nejlíp s dětským lékařem, psychologem či sociální pracovnicí. Pokud by sociálka měla jednat, tak bude potřebovat nějaký objektivní doklad, že se synem je něco špatně. Měli by vám ale poradit, jak to doložit, případně dětský psycholog či lékař. Je-li tomu, jak píšete, myslím že byste měl šanci syna získat. Soudy můžou být trochu zaujaté, ale názor znalců - psychologů, pediatrů, sociálních pracovníků apod. je pro ně určitě závazný.

3. 5. 2010 9:21:43

Moc děkuji za Váš názor.Novák