Diskalkulie ve 20 letech?
Od základní školy mám problem s matematikou. Snad celou základku jsem se na konci roku "prala" o 4. Opravdu vždy jsem to měla mezi 4 - 5, spíše k té pětce. Výhodou bylo, že na základce si toho učitelé všimli už od prvního stupně, že s matikou mam problem. Nebylo to tím, že bych to flákala, to opravdu ne, ale vždy když něco počítám, ztrácím v tom přehlednost, smysl a logiku. Uprostřed počítání zapomenu jak jsem přišla na počty na začátku příkladu a nemůžu dál. Prostě výpadek. Okno.. Nic nevymyslím. Prostě se v tom ztrácím.
Vždy jsem tu 4 dostala, jsem totiž jinak studijní typ a v té matice o opravdu nebylo o flákání. Celý druhý stupeň jsem měla doučování, ale nikdy mi to nepomohlo. Základku jsem tedy zvládla asi jen proto, že učitelé se vždy "slitovali" a tu 4 mi dali aspoň za tu snahu něco vypočítat. Po základce jsem se měla rozhodnout kam dál. Šla jsem na učňák - a to vlastně jen kvůli té matice. S žádným jiným předmětem problem nemam a bála jsem se, že na "normální" střední bych tu matiku prostě nezvládala. 3 roky na učňáku sice nebyl žádný med, ale jelikož jsme měli poněkud podivínského pana profesora na matematiku, zvládla jsem to. Tenhle učitel byl prostě podivín. Na jednu stranu jsem za to byla ráda, protože vždy jsem měla známku k té pětce a jemu stačilo se jednu hodinu nechat vyvolat a říct mu dvě věty - definici - k branému tématu a ihned s pětky byla trojka. Tenhle člověk byl alkoholik a neměl autoritu. Hodiny vůbec nevedl a většinou ani nepřišel a když už ano, tak si sedl, usínal a mluvil sám se sebou. Pokud něco probíral, nikdy jsem to od něj nechápala.
Učňák jsem prošla bez problemu - výučak jsem dala s vyznamenáním. Matika tam v podstatě byla prostě brnkačka a byla jsem za to šťastná.
Teď jsem však v prvním ročníku nástavbového maturitního oboru. Předešlého matikáře vyhodili a vzali nového a tady je ten problem. Tenhle učitel je prostě asi "typický" matematikář. Děsně to prožívá a matematika je jeho láska. Ke mě nemá pochopení.. Mám průměr 4,2 což by byla jasná čtyřka..ale dneska jsem v jeho "bločku" spatřila u mého jména pětku na výzo..Tenhle člověk mě bohužel vidí jako tu která to hrozně fláká. Ale já se opravdu snažím, ale prostě to nejde.. nemůžu .. nejde to. Asi mě nemá rád, má pocit že se nesnažím. Byla jsem za nim a říkal že to není jeho problem, že podle jeho výpočtů mám průměr 4,56 jelikož on do toho počítá nějaký "váhy známek", s čímž jsem se nikdy nesetkala..podstatné je to že s jeho výpočtama mam blbý průměr na pětku. Nedokážu si představit opravky z matiky, já vím, že bych to nezvládla. Vím to, cejtm to na sobě. Nikdy mi nic nepomohlo, doučování, sestřiny vysvětlování, spolužáci. Nic. Já mám strach. Mám otázku, řešil jste někdo na střední škole diskalkulii u psycholožky? je to vůbec možné ve dvaceti letech? S matikářem jsem o tom mluvila, říkal, že pokud budu mit potvrzení, nebude mě hodnotit vůbec a budu z matiky uvolněná.
Dá se to vůbec stihnout do výza tohle vyřešit? Budu před tím doktorem vypadat jak nějaký "flákač", kterýmu hrozí propadnutí. Z poloviny je to vlastně pravda, ano, já vím. Dá se tohle vůbec vyřešit? Já si nedokážu představit, že bych propadla. Příští rok mám maturovat, počítám s tím, chci jít na vejšku..Tohle se nemělo stát. S tím jsem nepočítala..Bože můj :( Poraďte!!!
PhDr.Burdova [Psycholog] Co mne dále zaujalo, Vy opravdu působíte dojmem flákače? Vůbec bych to do Vás na první dojem neřekla. Každopádně, pokud na Vás kantor má v rukávu takový průměr "na hraně", rozhodně mu nedejte šanci si o Vás myslet, že matematiku zanedbáváte. Vždy si splňte vše, co je třeba, postarejte se o to, aby neměl žádné argumenty proti Vašemu přístupu k věci.