Priateľ je introvert
Dobrý deň! S priateľom chodíme spolu síce len dva mesiace, prvý mesiac to bolo v pohode, sme sa trochu spoznavali, no teraz citim, ze uz sa nikam neposuvame. Je strašne uzavrety a ťažko sa s ním rozpráva o hocičom inom čo nesúvisi s bežným životom (o pocitoch, myšlienkach, plánoch a pod.). Ja s otvorenou komunikaciou problem nemam a snazim sa to kompenzovať, len z jeho strany mi to už pomaly začína chýbať. To, že mi nepovie, že má ma rád, že sa mu páči to a ono, som si už zvykla, ved to sa dá vycitiť aj zo správania a činov, vačšinu veci si domyslam, ze by to tak mohlo byt ale mam pocit, ze sa ani nezaujíma o mňa viac, mam pocit, ze si ma stále drzi od tela, nepustí ma a mna to deprimuje, dokonca mam pocit, ze ani so mnou nerata do buducnosti, robí si vlastne plány o moje sa ani nezaujima. Najhoršie je, že vie, ze ma to trápi, vidim ze ani jemu to nie je lahostajne, komunikacia s nim je obtiazna vzhľadom na jeho uzavretosť a tvrdi, ze jemu to tak vyhovuje a nema potrebu nieco menit. Suvisi to s tym, ze predtym nemal ziadny vážny vzťah? Prosím poradte mi, ako na neho? Stratiť ho nechcem! Ďakujem.
Fakt je ten, že v partnerském vztahu se zpravidla setkávají dva odlišní lidé, ne-li často v něčem i protikladní. Proto s automatickou souhrou můžeme jen těžko počítat a už vůbec ne napořád, bohužel.. :-) Zkuste respektovat přítele, jaký je, v jeho plachosti, malé sdílnosti, která může budit dojem až lhostejnosti. Zároveň s ním ale proberte, jak (zřejmě tedy jinak?) od něj můžete získat to, co ve vztahu potřebujete. Snahu by totiž mít měl. Prodiskutujte společně: jak jinak Vám může dávat najevo, že Vás má rád, že se o Vás zajímá a obdivuje Vás. Proberte to detailně, a nejdůležitější je, aby Vám dohodnuté opravdu ke spokojenosti stačilo. Vyjednejte si, že se nebude např. rozhodovat o Vašem vztahu bez Vás. Zároveň bych ale radila, pokud on si Vás drží od těla, Vy vzdálenost nezmenšujte. Zkuste najít způsob, jak mu nechat prostoru tolik, co potřebuje a cítit se přitom spokojeně. Hledejte zdroje štěstí více i jinde. V komunikaci pak buďte jasná a chtějte od něj spolupráci.
Komentáře uživatelů ...
ked chces egocentrickeho diskoveho maniaka s nagelovanou gebulou a retazou na krku tak si zbal takeho
keby mi na tom nezalezalo a chcela by som, tak si takeho zbalim, neriesim to a neziadam o nijaku radu!!!
Dakujem, za odpoved:) urcite sa tym skusim riadit. Je pravda, ze sama som citila, ze na neho v tomto tlacim. Asi aj preto, ze to co sme si doteraz vydiskutovali mi nestacilo k spokojnosti.
Aha, tak to je opravdu možné. Myslím, že ho zmáknete :-). Držím palce!
Teda nevyzera to ruzovo:( som ochotna byt trpezliva a najst nejaky kompromis, aj som sa s nim rozpravala, ale on uz teraz rezignuje a vravi, ze s tym nic nespravi. A pritom vidim, ze ho trapi to ako to je teraz...
A je teda spokojený? Nebo nespokojený? A s čím je nespokojený? A žeby nechtěl přitom přiložit ruku k dílu?? Víte co. Jen jeden ochotný ke kompromisům mezi dvěma je dost málo... Chraňte si svoji sebeúctu.
Nespokojny je v tom, ze on sam vidi, ze ja sa trapim a ze to nie je v pohode a je tu nejaka komplikacia. Povedal mi, ze ma ma rad (co uz bolo velke prekvapenie, ked nieco take vyslovil nahlas!), ale ze on s tym nevie nic spravit, ze sa nevie zmenit. Snazila som sa mu vysvetlit, ze nechcem od neho nieco co mu bude neprijemne, len chcem najst nejaku strednu cestu co by vyhovovala obom. Nevyjadril sa, ale myslim, ze ma pocit, ze sa musi nejak podstatne zmenit aby to dalej fungovalo...a ja som este neprisla na nejake konkretne riesenie, ktore by mohlo byt tou strednou cestu...:-/
Omlouvám se za malé technické nesrovnalosti :-) Tak tedy: Zkouším si představit u něj tu směsici pesimismu, lítosti, starostlivosti o Vás, ale zároveň neochoty. A na mysl mi přichází buďto člověk v depresivní náladě, nastavený na špatný konec, který vždy po nějakých komplikacích zákonitě přichází.. Nebo vnitřně neklidný mladý muž ve vnitřní opozici, po němž třeba rodiče toho vždy hodně chtěli. A nechápe, že může přiložit ruku k dílu, ale zároveň si nemusí dělat žádné násilí. Nebo takovou kombinaci obojího, muž postojem k životu trochu ublížený: opět jsou tu nějaké komplikace - nároky zvnějšku, kterých není schopen dostát (bodejť by byl, když si je vykládá jako požadavek se změnit). A všecho opět bere zlý konec... Můžete nyní zkusit malý experiment. Zkuste si všímat všeho, co sám od sebe přirozeně dělá a co Vám může dát pocit, že Vás má rád, zajímá se, a pod... Stačí, když mu malým pousmáním, pohledem, poděkováním dáte najevo, že to je ONO. Pokud úplně nerozumí tomu, co po něm vlastně chcete, jděte mu takto vstříc a zkuste mu to ukázat takto názorně.
rada by som vedela... ako tento opisovany vztah dalej pokracoval...
PhDr.Burdova [Psycholog]