12925
14. 6. 2010 12:21:27
Změna chování po léčbě rakoviny
Dobrý den ,chtěla bych jen vědět jestli je možné, že se člověk po chemoterapii úplně změní, že je z něj jiný člověk a není schopen si to ani po několika upozornění připustit?
PhDr.Burdova [Psycholog]
Ne, zásadní změna psychiky se u léčených chemoterapií nevyskytuje. Často se však stává, že jsou lidé proděláním nádorového onemocnění změnění v tom smyslu, že si více váží života, zdraví a vztahů. Tedy k lepšímu. Což ale zřejmě nebude to, na co se ptáte... Abych Vám dovedla lépe odpovědět, protřebuji více informací.
Komentáře uživatelů ...
14. 6. 2010 12:35:04
Partner trpí rakovinou lymfatických uzlin,rakovinné buňky má v kostní dřeni,takže odpověď lékařů zněla,že to nejde vyléčit z toho důvodu,že se to nedá lokalizovat. Ale partner místo toho aby si vážil života a lidí kolem sebe je zlý,agresivní..nepříjemný,tyhle nálady se střídají s usměvavou a milou.Intervaly jsou tak 14 dní,kdy je v pohodě a potom je takový,že vůbec nechápu a nepoznávám s kým to jsem,je to jiný člověk.
PhDr.Burdova [Psycholog]
14. 6. 2010 13:44:52
Jestli je změna u Vašeho manžela nápadná, pak bych doporučila stav konzultovat s lékaři, aby se vyloučily nějaké neurologické příčiny. Nádorové onemocnění je náročné samo o sobě, je považováno za vážné a automaticky u dotyčného budí velké obavy o život. Je provázeno často nepříjemnou léčbou. Váž manžel je jistě velice vyčerpaný. Jako druhý krok bych tedy doporučila partnera zkusit nasměrovat, aby vyhledal podporu také u psychologa. Nakonec, možná by podobný kontakt s odborníkem nebyl od věci ani pro Vás samotnou. Situace u Vás doma vypadá jako opravdu nesnadná.
14. 6. 2010 14:31:12
Potvrdila jste mi jen to co jsem si sama myslela,děkuji moc.
PhDr.Ondrejkova [Psycholog]
14. 6. 2010 20:27:44
Ja by som ešte pridala, vzhľadom na to, že daná oblasť mi je veľmi známa. Striedanie nálad je pri liečbe rakoviny pomerne častá. Nepíšete či Váš partner postupuje chemoterapiu resp. radioterapiu a koľko má rokov. Samotné stanovenie diagnózy je tak závažné, že človek si musí nájsť spôsob ako bude ďalej fungovať. Na jednej strane sa strieda silný strach, na strane druhej má pocit, že potrebuje akoby len činiť dobro. Vidieť príbuzných, že sa o neho strachujú vyvoláva agresivitu, ale zrejme nepociťuje slabosť svojej osoby. To, že ak je napadnutá kostná dreň, že sa to nedá liečiť sú veľmi silné slová. Určite je aj v takomto prípade liečba na mieste, minimálne radikálnou chemoterapiou a trasplantáciou kostnej drene ak sa nájde vhodný darca. Rozprávajte sa aj Vy so svojim partnerom, dajte mu najavo, že sa o neho bojíte, ale že napriek tak hroznej diagnóze ho vnímate stále rovnako. To pomáha pacientovi najviac! Okrem iného samozrejme môžete vyhľadať odborníka, tak ako napísala Lenka.