13091  17. 6. 2010 13:22:38 - Madla

Jak se mám správně chovat k rodině?

Narodila jsem se na malé vesnici. V 16letech mi zemřel otec. Matka již nikoho neměla. Po maturitě jsem se vdala a hned měla 2 syny, jsem nikdy vážně nemilovala, nikdy mě sex. nepřitahoval, myslela jsem, že se to naučím, ale léta utíkala a nic. Byl na mě vždycky hodný, ale 100x nic umořilo i osla, a tak jsem odešla letos v únoru do podnájmu po 21 letech. Byla jsem pořád tahoun, musela jsem vymýšlet a organizovat rodinný život. Našla jsem si přítele, ale ten je 2x rozvedený a mojí mamince se to nelíbí (nemá na vesnici dobrou pověst), přestali jsme spolu komunikovat. Za mužem a dětmi jezdím, ale syn mi dal najevo, abych už nejezdila, že je z toho táta pak nešťastný a on ho musí poslouchat jak naříká, že jsem byla jeho největší životní láska. Chodí mi i anonymní sms zprávy, kde mě nehezky nazývají. Pravda je, že si mě ve vesnici lidé vážili a najednou jsem jinde a z jiným mužem. Nikomu jsem o svých problémech neřekla jen kamarádce a to byla možná chyba. Synové jsou již dospělí a já trpím, že se o ně nemohu starat, ale barák na kterém jsme oba pracovali je po mužových rodičích tak jsem odešla já, chtěla jsem , aby kluci měli svoje zázemí, na které jsou zvyklí. Mám pocit, že jsem v kleci, myslela jsem, že to vše proběhne v pohodě a budu šťastná, ale dostavuje se jen chvilkové štěstí, jsem s přítelem. Bývala jsem usměvavá a příjemná, ale nějak zatrpkávám a myslím na věci, které by mě dřív ani nenapadli. Nemohu se pořádně soustředit ani na práci(účetní)a dělám chyby. Mám pocit, že jsem sobec, který myslí jen na sebe, ale ve 40letech si myslím, že je čas mýt už jasno a žít plnohodnotně. Vždy byla rodina pro mě vším! Pochopila jsem, že s mužem jsem dobrý kamarád, ale jako manžel mi nevyhovuje. Bolí mě to, mám ho ráda pořád, ale nemiluji ho, to nemůžu. Byla jsem hodně naivní jako mladá, maminka byla ráda, že se vdám za hodného člověka. Dodnes jí navštěvuje, ale já jsem jí neviděla už 2 měsíce a moc mi chybí. Vynadala mi do hrubých oslovení a já která jem jí vždy poslouchala, jsem najednou ta špatná. Tak nevím, prosím o radu, možná píšu ve zmatku, ale těžko se o tom píše. Nikdy jsem cizí pomoc nevyhledávala. Nevím jak vše urovnat a naladit do nějaké roviny. Děkuji.

PhDr.Ondrejkova   PhDr.Ondrejkova [Psycholog]
mám pocit, že Vás celá situácia veľmi trápi a ste veľmi nešťastná. Chceli by ste robiť všetko tak ako Vám to káže rodina, ale keď robíte niečo podľa seba, tak máte pocit, že ostatným ubližujete. Každý má však svoj život a je si zaň zodpovedný. Preto sa snažte robiť všetko tak, aby ste Vy mali pocit, že nič nezanedbávate. Navštevujte aj svojich synov, pokiaľ ste šťastná s partnerom, je jedno, že sa to Vašej mame nepáči. Vy sama viete najlepšie, ktoré veci môžete zmeniť a za všetky ktoré robíte musíte prebrať zodpovednosť. Takže Vám držím palce, aby ste sa prestali trápiť tým, že nespĺňate očakávania druhých.

Komentáře uživatelů ...

Nevěra Žárlivost Strach a Fobie Panická porucha Partnerské vztahy