13351
23. 6. 2010 10:00:57
Deprese, brečím klůli maličkosti
Dobrý den, mám na Vás dotaz, v posledni době asi tak 3 měsíce, se rozberečím i klůli maličkosti, mam těžké deprese,ale snažím se je tajit před ostatními a před přítelem, který mi to zrovna taky neulehčuje, nevím jak dál. Nikdy jsem své problémy s nikym neřešila. Před 3lety se mi zabil otec, tajila jsem to ve škole a nikomu jsem o tom neřekla, před sedmi lety maminka měla rakovinu, musela jsem se o ni starat a to mi bylo 13 a v te dobe, se ke mne otocili všichni kamarádi zady, nechci lítost, jen radu jak se s tim vším vyrovnat.
PhDr.Burdova [Psycholog]
V letech Vašeho dospívání jste pečovala o těžce nemocnou maminku, téměř nedávno jste přišla o otce. Z nějakého důvodu jste již tehdy nepochodila dobře s podporou Vašeho okolí a i nyní si vše chráníte raději pro sebe, obáváte se, abyste nebyla opět zraněná. To je hrozně náročná situace. A z mé strany to teď není lítost, ale je to prostě fakt. Je naprosto výborné, že jste napsala do naší poradny. Jít s pravdou ven je léčivé. V tu ránu s tím nejste sama. Okolí Vám porozumí. Podpoří Vás. Spíše v menšině Vám lidé nabídnou litování, přehnaný soucit, nebo cokoli co nechcete. Dnes jste již dospělá, tak to sama poznáte, od koho co žádat, a případně jaké reakce raději ignorovat. Radila bych Vám svěřit se, příteli, blízkým přátelům, psychologovi. Uleví se Vám.