Častá nauzea a zvracení ve věku 4 let
Dobrý den, mám 4 letého syna. Od malička často zvrací. Když jsem si ho přinesla z porodnice, pokusila jsem se ho nakojit vleže, ale ještě než dojedl, tak všechno vyzvracel. Proto jsem ho kojila vždycky vsedě. První dva měsíce života trpěl na střevní koliky, pak ho to přešlo. Kojila jsem ho do roku a půl. Do té doby dobře jedl, občas ublinkával po kojení, ale dle mého názoru, to bylo zcela v normě. Po skončení kojení, když začal jíst už úplně normální stravu, měl problém s jídlem ráno. Pokud jsem mu dala mléko, vypil najednou asi 150 ml a pozvracel se. To se opakovalo pokaždé, když dostal mléko, proto jsem mu dávala rohlík a pak až trochu napít. K obědu dostával polévku a pak jídlo. Když dojedl polévku, otočila jsem se pro druhé jídlo a on se mezitím pozvracel. Druhé jídlo snědl bez problémů hned po zvracení a už to v sobě udržel. To se opakovalo téměř denně. Takže jsem se snažila upravit jídlo tak, aby nezvracel. Často jsem mu nedávala polévku, takže jedl jen druhé jídlo a to bylo v pořádku. Nikdy se nenaučil pořádně snídat, hned ráno se nadavuje a pokud se např. napije víc vody hned po ránu, když je velké horko, neudrží to v sobě a pozvrací se. Takže asi tak od toho roku a půl až doteď většinou nesnídá. Během posledního roku se začal lepšit a je některé dny schopný ráno sníst 1/4 až 1/2 rohlíku nebo necelou koblihu a trochu se napít. Jí až tak hodinu až dvě po probuzení. Od oběda dál už mu bývá úplně dobře. S tím, že není žádný velký jedlík. Dle mého názoru jí méně než ostatní děti. Podvýživou netrpí. Váží 19 kg a měří 108 cm. Pokud se přecpe (např. sní rychle 3 lívance z lívanečníku s marmeládou), okamžitě se pozvrací a v podstatě hned je schopný sníst další, většinou 2, které v něm zůstanou.
Další věcí, která nás trápí, je, že se mu dělá zle při pohledu na ošklivé věci (pohled na zvracení, když je někdo unudlený,...). Poprvé se pozvracel asi ve 13 měsících nad svými kakánkami. Od té doby zvracel pokaždé, když se nám pozvracel kocour. Stačilo mu jen slyšet jak kocour zvrací, nebo jen to, že jsem já řekla, že kocour zvrací. Dělalo se mu zle, když měla rýmu jeho mladší sestra, nebo když vidí nebo slyší mě s rýmou smrkat. Postupem času se stav vylepšil. Snaží se to zvládat, otočí hlavu, polyká atd. Často to udrží. Problémem bývá ráno, kdy mu je špatně, to takové věci většinou nezvládne. Pokud má sám rýmu, zvrací častěji a málo jí. Snažím se na zvracení nereagovat. Celkem už poznám, kdy by to mohl zvládnout a kdy se pravděpodobně pozvrací. Takže jen pokud je zrovna v posteli nebo u stolu, vezmu ho "vyvětrat" do okna. Jinak ho nechám být, takže se pozvrací většinou na zem.
Poslední dobou mi připadala situace lepší, ale s nástupem veder mu je špatně v podstatě každé ráno. Často se víc napije a okamžitě pozvrací. Mám 2 letou dceru, která může sníst co chce a je jí dobře. Vím, že ona jí víc než on. Domnívám se, že moje představa o tom, že jí méně než ostatní děti, je opodstatněná. Jinak na stolici chodí každý den, žádné další problémy se zažíváním nemá. V postatě od oběda do večeře už mu bývá dobře. S tím, že pokud sní jen trochu z oběda a řekne, že už nemůže, nechám ho být. Pokud bych ho nutila do jídla (což jsem udělala jen dvakrát, když byl maličký), pozvracel by se. Není mu špatně ani když si večer lehne do postele.
Dětská doktorka mi na to řekla, že je citlivější, že mu bude z ošklivých věcí špatně celý život. A že jeho nevolnosti souvisí s tím, že děti nemají dobře vyvinutou svalovinu dole v jícnu a že se to věkem srovná.
Já mám dojem, že se jedná o nějakou fyzickou vadu společně s psychickým problémem. Mám strach, aby neměl gastroesofag. reflux nebo pylorostenozu, aby nedošlo k nějakému trvalému poškození jícnu.
Chtěla bych se Vás zeptat, co si o tom myslíte? Pokud si myslíte, že by mu mohlo něco být, zda se dá provést diagnoza nějakým jednoduchým neinvazivním způsobem. Co byste mi doporučili k tomu, aby se jeho ranní nevolnosti zlepšily?
Předem děkuji za odpověď S pozdravem Nováková
Běla [Porodní asistentka]