Panika v mém životě
Co dál? Před dvěma lety jsem marodil s tímto peklem. Po všech vyšetřeních, kdy mi nevěřili, že neberu drogy a pod, i když jsem byl ochoten podstoupit testy. Dopadlo to tak, že jsem skončil na interně s TK 170/130. Poté léky Apo-parox, lexaurin, renpres, betalock a orcal. TK beru dodnes ale ostatní vysazeno. Mezi to se přidala fóbie přijít do místnosti plné lidí. Jsem i muzikant (to byl děs!), jinak jezdím po světě jako servisní technik. Odeznělo to a letos, od té doby co nastaly ty vedra je to tu asi opět. Špatně po sexu, ráno bušení, mžitky a hrana mezi vědomím a skončením, pálení na hrudi a nebo bolest nalevo, strach ze smrti, a tak to pokračuje až do večera. Dnes ráno to bylo ale na hraně vypadalo to jak mrtvice. Vzal jsem lexaurin a můžu fungovat. Pomáhá na to i tři čtyři piva. To však není řešení, myslím. Nemůže to mít souvislost s cukrem nebo štítnou žlázou? Najíždím měsíčně tisíce km a nerad bych skončil někde na poli. Dělám kolikrát 7 dní v týdnu 12 hodin denně. A do toho muzika. DR mi řekla, změnit povolání a přestat hrát. Proto jsem se to celý život neučil a taky živím rodinu. Chápete? Je mi 43. Dá se to nějak ustát? Děkuji za odpověď.
Áno, ale určite nie pivom a lexaurinom. Na oboch si môžete vypestovať závislosť. Všetko čo píšete nie je zo štítnej žľazy, ale je to psychické. Mali by ste navštíviť psychiatra a podstúpiť liečbu. Stres sa podpísal na všetkom, čo prežívate. Strach z množstva ľudí je sociálna fóbia. Tá sa môže prejavovať úzkosťou, búšením srdca, pocitom na odpadnutie, mravčením v rukách a inými. Všetky tieto príznaky môžu naznačovať aj panickú poruchu. Akokoľvek sa na to pozriem, alkohol ešte zvyšuje tlak a Vaša diagnóza je kompletná. Navštívte čím skôr psychiatra, opíšte mu svoje ťažkosti alebo minimálne vyhľadajte psychoterapeuta, najlepšie kognitívne behaviorálneho. Ten Vám vysvetlí presne kolobeh v ktorom sa nachádzate a bez liečby sa Vaše stavy žiaľ budú iba zhoršovať, až vyhoríte úplne.
Komentáře uživatelů ...
Ještě dodatek. Při fyzické aktivitě silné pocení, ztráta fyz. síly, bolest krční páteře, třes rukou - přijde a odejde, únava, občas mravenci v rukou. Pocit jiného těla a jiného světa, zpomalení času. Kouřím.
Je to psychického rázu! Určite vyhľadajte odborníka.
ahoj mám něco podbného mě se zas pšatně dýchá a sem nervozní mezi hodně lidma. Dělam servirku i třeba sem nervozní je obloužit mám strach že sem nemocná nebo že mi něco je ale jsem naprosto zdravá byla jsem u lékaře jak alergologie mám jen alergii a slabounké astma a že to mám stresem.
Ahoj, je to panická porucha, jsou to strašné stavy, kdy je člověku opravdu zle a neví si rady.. je to tzv: myšlenkový pochod.Nemůže se ti nic stát, ale doporučovala bych odborníka- psychiatra a taky psychologa. Dnes tím trpí mnoho lidí, a já jsem téže mezi nimi. Je to hrozné, jak je mi někdy zle, pocit na omdlení a že umřu, bolest žalůdku a fobie, léčím se 5 let a pořád se toho nemohu zbavit a je to šílené. Doktor mi řekl, že musím být optimista, ale nějak mi to nejde, nejsem silný jedinec. Přeji hodně štěstí a hlavně síly...
Ahoj, taky již 4 roky bojuju s panicku poruchou. Dva roky jsem brala AD Cipralex a sedativa Rivotril. Další dva roky po změna způsobu života jsem prožívala úplně fantasticky. Teď po alergické reakci na hroznové víno, kdy mě dávaly kortikoidy ,tak se panika vrátila a to strachem z dalšího osypání při alergii. Zatím beru opět Rivotril na zklidnění, ale velmi nízké dávky a opět pracuju s knížkou Agorafobie a panická porucha od Jána Praška, která je takovou mojí biblí. Bez relaxace, zvyšování fyzické zdatnosti a zastavení toku negativním myšlenek to bohužel nikdy neodezní. Vždy budeme reagovat na zvýšený stres v životě úzkostí a proto je nezbytné naučit zvládat svoje negativní myšlenky, aby úzkost nevystupňovala do paniky. Věř te mi, že to není nerálný a už spousta lidí to zvládla a je jedno jestli to zase někdy přijde, ale podstatné je, že se tomu zase postavíme a zvítězíme!! Všem to moc přeju, vím jaké to je a jak na to všichni co to nezažili koukaj, ale zase je pravda,že lítost je taky na nic!!. Tím strach nepřekonáme, pouze musíme posilovat svoje sebevědomí a tím čelit vnitřnímu strachu.
Ahoj,již 55 let bojuji s panickou poruchou,ale marně.Kde je hudebník?
PhDr.Ondrejkova [Psycholog]