Nerozhodná a příliš rychlo dospělá?
Dobrý den, je mi sice teprve 18 let, ale všichni mi tvrdí že jsem strašně rychle dospěla. Pubertu jsem snad ani nezažila a to taky tím že moji kamarádi jsou většinou o asi 5 let starší. S mladšími si prostě nemám co říct. Ale o to nejde trápí mě jedna věc, měla jsem 2 vážné vztahy a mezitím takové vztahy nevztahy, ale ty 2 mě mrzí v tom že i když jsem měla oba 2 kluky šíleně ráda, nikdy mi nic špatného neudělali.. oba si mě hýčkali jak by si mohl kdo jen přát tak jsem postupem času začala couvat. Nějak se vytratila ta láska, touha, doteky mě bylo nepříjemné. až to zkončilo v obou případech rozchodem. Zjišťuji že asi neznám ani sama sebe a proto mě dělá problém žít s někým, myslíte si že je to tím že jsem rychole dospěla, že jsem se vážně ani nestihla poznat? Už jsem přemýšlela i nad psychologem a všihni mi říkají, že nejsem blázen co bych tam dělala, poradte mi. Cokoli, aspon tady. Prosím
Psychické vyzrávání nebývá rovnoměrné. Existují v nás například 3 části: vnitřní Rodič, Dopělý a Dítě. Z nichž každá se může rozvíjet rychleji a jiná zůstávat více v pozadí a nerozvinutá. Dítě si umí hrát, toužit, odevzdat se, vztekat se. Rodič umí nárokovat, kritizovat, ale také dohlížet na pořádek a starat se. Dospělý je racionální, objektivní instance, která na to vše dohlíží, aby se např. Dítěti nedělo nějaké bezpráví. Dospělý je věkem zrání "nejmodernější". Obecně lze říci, že Rodič často situaci trochu komplikuje: je to našimi rodiči vštípený systém norem a morálky. Dítě a Dospělý jsou naopak části nutně pořebné ke spokojenému životu. Tak jak si na tom stojíte Vy? Zdá se mi, že u Vás se jistě již začal vyvíjet Dospělý. Díváte se na svět racionálně, dospěle, nerozumíte méně zralým projevům svých vrstevníků. S dospělým se o nadvládu pravděpodobně bude přetahovat Váš vnitřní Rodič. Vliv Rodiče odhalíte nejlépe mírou své kritičnosti v konkrétní moment. No, a vzhledem k vašemu pravidelnému "couvání" ze vztahů, zřejmě Dítě bude právě ta trochu pozapomenutá část. Vaše potřeby nechat o sebe pečovat, za sebe někdy nechat rozhodnout, nechat si poradit, oddat se, ukázat své slabé stránky. Celá tato psychologická teorie se nazývá "Transakční analýza" a možná by pro Vás mohla být inspirující. A co se týče psychologů, nechodí k nim blázni. Je na každém z nás, v kterém momentě odhalí, že by chtěl na sobě nějak pracovat. Takže dejte na své uvážení.
Komentáře uživatelů ...
Mám dost podobný problém, ale zatím jsem nenašla způsob jak ho vyřešit. Nemyslím si ale, že by s tím mohl pomoct psycholog...Těžko říct, co má člověk udělat pro to, aby poznal a pochopil sám sebe. Ale bez toho se rozhodně nedá sdílet život s dalšími lidmi. Doufám, že Ti brzy přijde odpověd, ráda si ji také přečtu. Zatím hodně štěstí.
PhDr.Burdova [Psycholog]