Deprese a nejistota
Dobrý den, před třemi lety jsem se seznámila s jedním klukem. Byli jsme opravdu dobří kamarádi, trávili jsme spolu hodně času. Postupem času se do mě zamiloval, já mu už od začátku tvrdila, že s ním být nechci, že pro mě je jen kamarád. I přesto se nevzdával a bojoval. Občas jsme se i pohádali kvůli něčemu, ale vždy jsme se spolu začali bavit. Nechtěla jsem ho ztratit, horší pro mě bylo být bez něj než to, že mi něco udělal a já jsem se za to na něj naštvala. Proto jsem mu všechno odpustila. A když jsem odpustit nechtěla, tak pořád za mnou jezdil, prosil, psal mi. Po roce odjel na dovolenou a přijel s tím, že už mě nemiluje, že poznal na té dovolené jinou holku. Po čase začal tvrdit, že to byly jen domněnky a že pořád miluje mě. Během té doby, co mi tvrdil, že mě miluje, měl úlety s pár holkama. Po roce a půl ho láska ke mě přešla, když se domluvil s jednou holkou, že s ní půjde ven, prý na mě nějak nemyslel. Od té doby to už všechno šlo z kopce a později jsme se spolu přestali bavit. Po nějaké době mi začal chybět, tak jsem mu napsala, jestli by to nemohlo být jako dřív, na to mi napsal dobře, ale nevypadalo to, že on o to opravdu stojí, ani se nesnažil to dát do pořádku. Když on mi napsal, jestli by to nemohlo být jako dřív, snažila jsem se opravdu, aby to tak bylo, protože mi na něm opravdu hodně záleželo. Mu to bylo jedno. Teď už se spolu přes rok nebavíme, neskousla jsem totiž, že já pro něj udělala všechno a on pro mě vůbec nic. Musím ale říct, že ho už asi přes rok miluju, strašně mi chybí, stačilo by mi kamarádství, ale zároveň s ním nechci chodit a ani kamarádit, protože mi ublížil a co jsem slyšela, střídá holky jako ponožky a takového kluka nechci. Nemohu se definitivně rozhodnout, jestli mu to mám odpustit a zkusit mu třeba napsat, ale mám strach z jeho reakce. Bojím se, že napíše ne a když napíše ano, obávám se toho, že by to stejně bylo o ničem. Toto mě ničí a nemám chuť ani sílu něco dělat, dělat něco, čím bych přišla na jiný myšlenky. Závidím jemu, že on se i přes všechny ty starosti, dokáže bavit, užívat si života, jako by se nic nedělo. Taky mu závidím, že když jedna holka ho nějak zklame, že on to nějak neřeší a za nějakou dobu se mu líbí nějaká jiná. To já mám třeba s tímto problém. On mě zklamal a já se z toho pořád nemohu nějak dostat. Pořád mě to ničí a trápí a nevím, jak dál už. Děkuji za odpověď.
PhDr.Burdova [Psycholog]