Nevím kdo jsem
Dobrý den,
muj problem spociva v tom ze se uz v sobe nevyznam.Veskere okoli ma se mnou problemm a jsem cim dale vice neoblibena.Muj problem spociva v agresivite a asi chteni dokonaleho. Na jednu stranu jsem extremne empaticka a trapim se problemi jinych a kazdemu chci pomoci, jsem extremne uprimna a hodna a emocionalni a na druhou stranu kdyz me nekdo vyprovokuje jsem extremne zla a dokazi i ublizit, hlavne v alkoholu,ale i jinak, nejvice ve me zbuzuje tyto pocity moje mamka, kterou nadevse miluje,ale co jsem zustala doma z prace, abych se starala s ni o babicky, jsem cim dal horsi.
Vyrustala jsem v domacim nasili a tohle ze me vychovalo braniciho vojaka,ale ja se bojim ze casem kdyz me doma opet nekdo hrozne vyprovokuje tema spinama,co na me hazou, ze se jednou neudrzim a nekomu neco udelam...nebo spise opet sobe..pored vytezi muj zdravy rozum, ale nekdy uz pochybuji i sama o sobe ze jsem normalni. 2x jsem se pokusila o sebevrazdu, ale ted diky synovi se drzim,ale i presto kdyz ma mamka zacne hazet na me nesmysly ktere vydi jinak nez jsou a zacne mi vykladat ze nejsem matka a ublizuji mu svym chovanim, ze jsem jako jeji matka,tak mam chut jim ustoupit a odejit, zni to takhle vsechno divne, ale ja uz nevim co s tim. Bojim se vyhledat pomoc, aby se to jednou neobratilo proti me, treba u soudu o dite s byvalim parnerem, nebo v cemkoliv.
Jsem vzdy opak sebe, vždy extrem. Ale jak rika ma rodina a i ja to tak citim jsem zla, arogantni, ironicka a ustepacna,ale ja vim ze je to ma obrana na ne, ale hromadu lidi ma stejny nazor a na tom mi pripadne,ze asi chyba je ve me. Už nevim jak dal. Citim ze sebevrázdou bych ublizila synovi,ale uz me nebyvi bojovat, proti celemu svetu. Muj otec je nevlastni a nenavidi me a bil mou mamku a ona od nej neodesla.A ja nevydrzim ve vstahu.
Vyhledavam samotu, ale pak mi je smutno po lasce. Moje mamka mi ji vzdy dala,ale vycita mi ze byla lepsi nez jsemja,ale ja ji vycitam, ze mela odejit od neho,kdyz jsme ji s bratrem, kazdou noc prosili. Poradte mi. Jsem blazen? Uvnitr sebe a na venek jsem tak sprosta a dokazu byt,tak necitelna. Pripadnu si jako rozpolcena osobnost, ale jak se dostanu do klidu,tak si to vse hrozne uvedomuji a mrzi me to. Vím ze jsem cholerik, ale je to opravdu,jen to?
PhDr.Burdova [Psycholog]