19242 8. 11. 2010 12:57:49

Som na dne!

Dobrý deň!
Momentálne sa v mojom živote odohrava velmi vela. Stratila som priatela lebo si to tak moji rodicia zelali. Ublizila som mu lebo som ho udala na policiu ked sa bolil s mojim ocom. Potom som to chcela napravit tym ze som sa mu ospravedlnila a svoju vypoved na policii som zmenila. Ale ja napriek tomu mi vtedy uz byvali priatel nedokazal odpustit. Ponukol mi kamaratstvo ale pre mna to bolo hrozne, kedze som sa k nemu na chvilu nastahovala. Ked som mu povedala ze rozmyslam nad tym aby som sa vratila spat domov tak mi vsetko vycital ze som sprosta ak chcem ist naspat domov. Ale bolo to jedine co som povazovala za spravne. Zostat snim a byt iba jeho kamaradka potom vsetkom co medzi nami bolo, to proste neslo. Odisla som od neho, a od vtedy sa mi neozval, nechce ma uz vidiet uz ani kamarati nie sme. Doma mi tiez nevedeli odpustit ze ako som sa zachovala k nim. Po case sa to zmenilo, kym za mnou do skoly neprisla policia stym ze niekto im oznamil ze mna aj moje sestry moj otec tyra. Tusim ze ma v tom prsty moj priatel. Doma je to zle, lebo nasi zomnou nekomunikuju vycitaju mi vsetko. Bojim sa toho ze to bude horsie, ze moj byvali priatel mi bude nicit zivot aj na dalej. Dozvedela som sa od jeho kamarata ze chce podat staznost na ublizeny na zdravy, ze vraj musi ist na operaciu lebo po bitke s mojim otcom utrpel poranenia. Bojim sa toho ze to mysli vazne a rodicia budu mat problemy. Vycitam si ze vsetko je moja vina, zmenila som vypoved aj ked viem ze kde je pravda a cesty spat uz nie je.

PhDr.Ondrejkova PhDr.Ondrejkova [Psycholog] - Pamätám si Váš príspevok z minula a myslím si, že ste spravili správne, keď ste sa teraz vrátili domov. Vaši rodičia Vás majú veľmi radi a chránia Vás. Nepoznám celú situáciu ani pomery vo Vašej rodine, no skúste sa zamyslieť od kedy všetky ťažkosti u Vás doma začali? Kedy ste sa začali s rodičmi hádať? To, že Váš expriateľ teraz robí problémy Vašim rodičom nie je príjemné ani pekné, no zároveň Vaša vina to nie je. Vidíte aspoň charakter Vášho expriateľa a že nedokáže odpúšťať a je pomstychtivý. Pokiaľ budete ako rodina držať pohromade, budete to lepšie zvládať, aj Vy, aj Vaši. Vo Vašom prípade je jasne vidieť ako emócie človeka niekedy ovládnu a Vy v expriateľovi vidíte naďalej len to dobré, pretože ho máte rada. Dobrý kamarát by však nešiel proti Vašej rodine a nebol by ani proti návratu k nim. Dostali ste sa teraz medzi dva kamene a je len na Vás na ktorú stranu sa prikloníte. Skúste však oddeliť emócie od faktov, len Vy ich poznáte. Možno takto sa Vám veci budú zdať jasnejšie.

Komentáře uživatelů ...

8. 11. 2010 13:40:44

Já neznám všechny okolnosti, např. jestli vás rodiče skutečně doma týrali. Ale přítel, který fyzicky napadne rodiče, by jednou mohl bít i vás. A napadení rodičů je možná horší věc, než kdyby vám dal facku. Přítele myslím, není škoda, že se s vámi rozešel. Doma se zkuste obnovit vztahy, vztahy partnerské se rozpadnou a z velké lásky časem není nic nebo nenávist. Vztahy v rodině bývají trvalejší, problémy jsou stálé, ale vztahy se málokdy rozpadnou zcela. Pokud by vás ovšem doma skutečně týrali, tak zde bych asi vztahy omezil - udržoval je zdvořilé, ale minimální. Přítele si najdete nového, to vážně není problém. A nelitujte, že jste přišla o partnera, který napadl vaše rodiče.Určité období smutku po rozchodu je normální, ale nesmí to trvat moc dlouho. Pak se musíte vědomě rozhodnout, že na to nebudete myslet ani se tým zabývat.

8. 11. 2010 14:38:38

Nemozem povedat ze by ma oco tyral, ano spraval sa ku mne zle to nepoprieram. Dostala som par krat aj od mami aj od oca ale to ze som dostala facku nie je tyranie. Raz sa oco neudrzal a ublizil mi viacej ale tak povedala som mu ze to nesmie ze ked to urobi este raz tak pojdem na policiu. Potom stym prestal ale zacali ma tyrat psychicky. Ja som urobila chybu ze som to mojmu priatelovi povedala. Co sa tyka rozchodu s mojim priatelom, teraz ked uz je to mesiac co som sa so mnou rozisiel tak to neberiem tak tragicky. Aj napriek tomu ma trapia spomienky a bojim sa ze nieco vomne sa zlomi a ja zochcem byt opat snim. Jedna vec je ze s jeho strani to uz neide co je dobre. Vravi sa ze cas rany zahoji tak mozno iba potrebujem cas aby som nanho zabudla. Ono by aj zmena prostredia pomohla ale to bohuzial nie je mozne. A co sa tyka vztahov medzi mnou a mojimi rodicmi velmi sa bojim ze to bude este horsie. Moj byvali sa snazi aby ublizil mojim rodicom za to ako ublizili oni jemu a mne ( lebo nechceli aby som anim bola) a asi o tom nevie ze tym ublizuje aj mne.

8. 11. 2010 15:34:31

Stejně jako Vy, pokud dotanete pár facek od rodičů, tak to nepovažuji za týrání. A dá se to pochopit i v pozdějším věku. Pokud se bývalý přítel snaží ublížit rodičům, tak vážně je jen dobře, že už jste se rozešli. Snažte se spíš obnovit vztah s rodiči, na přítele nejlépe vůbec nemyslete. Určitě je z dlouhodobého hlediska lépe, že s ním nejste, i když jste s ním asi měla i hezké zážitky. Měsíc není tak dlouhá doba, ale nyní se už snažte vědomě na něj nemyslet. A rozhlížejte se po jiném, přeju Vám v tom hodně uspěchu. Věřím, že se zlepší i vztah s rodiči, možná ne hned, ale zkuste se tomu sama napomoci. Partnerů budete mít možná ještě více, rodiče má člověk jen jedny.

8. 11. 2010 15:45:28

Ja si svojich rodicov velmi vazim. Len vdaka nim mam to co mam sa som kto som. Nedovolim nikomu aby im ublizil, aj ked maju svoje chyby a mam na nich niekedy zlost ale sama dobre viem ze ani ja nie som bez chyb. Snazim sa nato zabudnut ale som im fakt vdacna za vsetko. No nas vztach uz nebude taky aky bol do teraz to viem. Aj ked mi odpustia tak ich to stale bude boliet. Neviem ako to mam napravit. Myslia si ze som stale v kontakte s mojim byvalim, co nie je pravda. Ja naozaj nestojim o niekoho takeho aky je on. Vsetko co sa stalo mi otvorilo oci, ako sa hovori vsetko zle je na nieco dobre. No neviem ci to je koniec, ci to nebude mat este horsie nasledky a potom mi uz rodicia fakt neodpustia.

8. 11. 2010 17:48:05

Milá skoro 18-nástka,musíš si uznať,že si nevyrovnaná osobnosť,nerozhodná..telesne si už vyvinutá,psychicky ešte dieťa.Už 4.10.2010 som ti napísal svoj názor.Keby si bola mladšia,tak ťa zoberú do diagnostického ústavu.Chceš rady od iných ale zásadne sa nimi neriadiš.Dúfam,že sa poučíš aspoň na vlastných chybách,len musíš uznať,je to drahé učenie..Želám ti aby ti to učenie dlho netrvalo..tak že radiť ti myslím nie je treba,skôr niečo iné...

9. 11. 2010 11:18:33

Zato ze som psychicke este dieta mozu moji rodicia. Vzdy mi hovorili ze som nula ze zo mna nic nebude. Cely detstvo sa ku mne spavali povrchne, nikdy mi neverili. A teraz ked sa chcem postavit na vlasne tak ma citovo vydieraju, hovoria mi ze to nedokazem. Nic nemam co chcem ja, este aj skolu mi vybrali oni ale neveria mi ze ju skoncim. Ako som uviedla vysie je si ich aj napriek tomu vazim. Keby ze som na Slovensku tak nehladam pomoc na internete ale idem za niekym kto by mi pomohol. Vsetko co sa odohrava momentalne v mojom zivote ma dufam iba posilni a dufam ze sa poucim na vlastnych chybach. A pre tvoju informaciu, uvedomujem si to ze som nevyrovnana osobnost a neviem co chcem, preto som sa rozhodla navstivit psychologa. Ten mi otvoril oci,len vzdy sa stane nieco co mi zmaze usmev na tvary.

PhDr.Ondrejkova [Psycholog] - 10. 11. 2010 11:22:41

Každý, čo by prekonával to čo Vy, by sme ho mohli označiť za nevyrovnaného. To však nie je na škodu! Je to niekedy len upozornenie, že emócie s nami mávajú a my sa nevieme vymotať s pocitu viny, smútku, nespravodlivosti a iných. Jedine tak sa postavíte na vlastné ak si zoberiete fakty: za čo môžem ja, za čo iný, ako môžem pomôcť ja a ako si iní budú musieť pomôcť. A to, či mám niekoho rada musí ísť na chvíľu bokom. Vy viete čo je správne, len tomu musíte dôverovať.

Operace neproběhla úspěšně.

Healthy & Rich, s.r.o. © 2020 (3.0.6305.15317)