Vzdorovité dítko
Dobrý den,
máme čtyřletou dcerku a je velmi svéhlavá, temperamentí, poslední dobou si s ní přestáváme vědět rady. V podstatě každý den, když ji vyzvedávám ze školky, ztropí vzdorovitou scénku při odchodu (nechce se strojit, chce si ještě hrát, nedodělala si výkres...) Snažím se tomu předcházet, být trpělivá, počkat, ale pokud se podaří ze školky odejít v klidu a pohodě, přijde vzdor doma (zlobí jí ponožky, nechce se ráno oblékat). Nevím, jak správně mám na takovou situaci reagovat, jak ji utišit. Do školky chodí ráda, líbí se jí tam. Má ještě o 2 roky starší sestřičku a o 3 roky mladšího brášku. Poslední velký výbuch vzteku se stal předevčírem. Přála si jet lyžovat, jela by podruhé a velice se těšila. Domluvili jsme tedy instruktora, vzali jí na sjezdovku a když jsme se začali převlékat, zasekla se, začala se vztekat a že lyžovat nebude.
Vůbec nebylo možné se s ní domluvit, nepomohla ani přestávka s oblíbenou koblihou. Nezbylo nám nic jiného,než se sbalit a odjet domů. Všechno jsme jí v klidu vysvětlovali, že takhle by se chovat neměla, ptali jsme se i proč se zlobila, proč nechtěla lyžovat. Ale více méně jsme z ní odpověď nedostali. Máme jí za takové chování potrestat např. zákazem pohádky nebo jak mám postupovat, aby se tyto situace umírňovali a ona pochopila, že nemůže svůj nesouhlas projevovat hlasitým křičením a vztekem. Proč k takovým konfliktním situacím dochází? Její starší sestra takové období vzdoru neprožívala, v podstatě na všem se s ní bylo možné domluvit.
Vypadá to, že Vaše dcerka hlasitými vzdorovitými scénami "testuje" Vaši toleranci a ochotu ustoupit. Pokud to hodně zobecníme, všechna podobná "období vzdoru" jsou na téma iniciativy dítěte: ono by to chtělo jinak, než to chce okolí. A jaké je řešení? Může se za sebe rozhodovat, může konat samostatně, ale v určitých mezích. Nejdříve bych Vám doporučila nastolit trochu jiný přístup k jejímu "vzdorování": ať se vypláče, co potřebuje, nechte ji v někde v klidu, o samotě, bez obecenstva. A pak, v rámci jejího dětského světa, dejte prostor její vlastní iniciativě. Aby sama něco vymyslela a vytvořila.., aby se sama oblékala, aby si ráno rozhodla, zda si vezme ten nebo ten svetřík. Když se již pro něco rozhodne, pak minimalizujte změny. A kde se rozhodovat nelze, tam je to prostě bez diskuse. Chce to hodně trpělivosti, tak ať Vám ovoce přinese co nejdříve!
Komentáře uživatelů ...
vidím to na psychologický problém. jedna možnost by byla, že žárlí na sourozence. dělá to natruc. druhá je to, že to vidí u jiných, třeba u rodičů, nebo u prarodičů. za třetí by bylo možné, že to je jako u jiných dětí, chce být důležitá a středem pozornosti. to děti umí. jedno řešení by bylo a to dát ji na pořádný výprask. bude si to pamatovat a v dospívání bude hodnější. je prostě jen rozmazlená.
Já bych to udělal jinak než výpraskem.
Domluvte se s ní zasena něčem. Podobně jako na lyžování. A když přijde na věc a budete se balit, náhle si to "jakoby" rozmyslíte a nikam nepojedete. Jelikož jste prvoplánově počítali s tím, že se nepojede, ale rozmazlené dcerunce jste to neřekli, nikam taky nepojedete. A udělejte to tak dvakrát, třikrát. Nedávejte jí najevo, že je ona pánem (sehnali jste instruktora, musíte ho zaplatit a tak dále - problémy s tím související). Chovejte se k ní odměřeně a vysvětlete jí, že pokud se bude nadále chovat tímto způsobem, žádná řeč se s ní nepovede. "Tady máš jídlo, najez se a pak se umyješ a dobrou noc." "Nechceš jít do školy? Dobrá, máš ve škole zaplacený oběd, nepočítej s tím, že ti něco dám, ani svačinu ne." Nebojte se chovat se trochu drsně, děcko to přežije. Mám rozmazlenou neteř a já se s ní nepáral. I když ona na tom nebyla tak hrozně a já to trochu přeháněl.
V čem je závada? Jsou jí 4 roky. To je přece typické, píše se to i všude v odborné literatuře, že ve 4 si človíček začíná uvědomovat svoji individualitu, což dává najevo vzdorem a trucovitostí. Spíš bych se pozastavil nad tím, že tím vaše nejstarší neprošla.
Co proti tomu dělat? Vždycky jí pár střihnout přes papulu či přes zadeček, ne nějaký brutální výprask, jak tu kdo-si navrhuje, ale aby to pocítila a aby ji to šokovalo. Určitě poprvé ztropí příšerný řev, ale když to bude několikrát, už si pak bude dávat pozor.
PhDr.Burdova [Psycholog]