
Jak všechno neprožívat
Co mám dělat, aby se mi podařilo hodit věci za hlavu a neprožívat je příliš? Já prožívám i manželské problémy kamarádky, když jí manžel řekl, že má milenku a odstěhuje se k ní, byla kamarádka psychicky na dně tak, že měla vystavenou neschopenku. Já ji ještě ten den potkala, vše mi vylíčila a já pak měla 3 dny pocit, jako by ten manžel opustil mně. Chtělo se mi neustále brečet a v hrudníku mě to strašně svíralo, na nic jiného jsem nemohla myslet. Nebo mojí podřízené majitel firmy bezdůvodně strhl 3000 z výplaty, protože na ni někdo svedl, že z vlastní blbosti zaplatila fakturu, kterou platit neměla, ale ten, kdo ji donesl, řekl, že majitel firmy vzkazuje zaplatit fakturu ihned. Žádná škoda nenastala, ten kdo dostal obě platby promptně jednu vrátil. Já když se o srážce ze mzdy dozvěděla, tak mě to přišlo jako velká křivda a šla jsem za majitelem firmy, aby změnil svoje rozhodnutí, nezměnil ho. Já jsem z toho byla tak vykolejená, že se mi chtělo brečet, na nic jiného jsem celý den nemohla myslet a zase jsem cítila to svírání v hrudníku. Pokud jde o moje vlastní problémy je to totéž. Nemohu myslet nikdy na nic jiného a jsem z toho vždy totálně zničená. I když se snažím na takové problémy nemyslet, neumím to a myslím na ně pořád. Dá se nějak natrénovat, abych byla víc "splachovací"? Vždyž ostatní lidi cizí problémy tak neprožívají, moje problémy se mnou tak neprožívá ani rodina.
