Vztah na dálku
Dobrý den,
před půl rokem jsem potkala muže s kterým se pravidelně každý víkend stýkame. Nemůžeme se vidět přes pracovní týden jelikož jsem od sebe vzdálení nějakých 120 km. Přitel má z předešlého vztahu 5 ti leou dceru, která s námi tráví víkend každých 14 dní. Vše bylo v pořádku,celých 5 měsiců. Jenže poslední měsíc je všechnio jinak.Cítím z něj že dcera je pro něj více než já a když jsem mu to říkala,neměl k tomu výhrady. Řekl mi že je to jeho krev. Já to chápu, ale chtěla bych více pozornosti i pro sebe a náš vztah.Jeho bývala přítelkyně píska a on skáče.Pořád si vymyšlí nějaké nesmyslné věci a on jí zobe z ruky. Přitom jeho bývala přítelkyně žije s novým partnerem. Chtěla bych miminko a on chcese mnou rovněž dítě.Tvrdí mi,že když otěhotním tak se k němu nastěhuji a budeme už bydlet spolu.
Začínám být, ale na jeho dceru v poslední době vysazená až někdy zlá. Mrzí mě to, jelikož to dítě za nic nemůže.Přistihla jsem se při tom jak mu jí defakto závidím. Mám návalý zlosti a vzteku. Cítím se jak na horské dráze chvílí se směju a pak křičím a brečím.Citím se hrozně. Nechápu proč se tak chovám.Prosím Vás poradtě mi co bych měla dělat, připadám si chvilkama jak sebestředná,labilní hysterická krává...je to strašné. Děkuji Berenika
PhDr.Ondrejkova [Psycholog]