Čekat na partnerku, nebo ne?
Dobrý den, mám prosbu o radu:
Žiji s partnerkou, je ji 28 let, již rok a půl. Vztah byl vždy výborný, začal naším seznámením po úmrtí jejího manžela. Z manželství má 6-ti letého chlapce. V listopadu 2010 přišla o práci a další nemohla najít. Bylo ji tedy nabídnuto pracovat pro zaměstnavatele jejího bratra, který jako živnostník provádí zednické práce, takže práce na stavbě. Nesouhlasil jsem s tím úplně, protože práce na stavbě není pro ženy, ale na druhou stranu jsem si vážil, že má zájem a nechce sedět doma. Už od počátku jsem měl podezření, že již zmíněný živnostník, je mu 50 let o moji přítelkyni jeví zájem.
Těsně po vánocích ji od něj přišla sms typu Lásko, kdy se zase uvidíme. Toto mi bylo vysvětleno jako omyl, kdy sms posílal někdo jiný z jeho telefonu a přemáčkl se. Od té doby jsem byl podezřívavější a všímavější. Chvíli potom vztah začal uvadat a já jsem byl nucen několikrát se ptát jestli se něco neděje. Bylo mi řečeno, že se nic neděje, akorát chodí unavená z práce.
Interval milostného života se prodloužil z 1 x za dva dny na 1 x - 2 x za 14 dní. Napětí rostlo, ptal jsem se stále častěji co se děje, až mi cca před třemi týdny přišla sms že by bylo lepší se rozejít. Toto jsem nebyl schopen akceptovat po sms, chtěl jsem takto důležitou věc říci do očí. Po několika rozmluvách, kdy mi to přítelkyně nedokázala do očí říci jsem to udělal já s těžkým srdcem.
Ještě podotýkám, že bydlím u přítelkyně a tudíž jsem se ji ptal do jaké doby se tedy mám vystěhovat. Řekla mi, že mi žádný termín nedává, že to záleží na mě, nevyhazuje mě. Zároveň řekla, že se se mnou chce vidět každý týden, že to úplně nezahazuje, že se to může vrátit. No a po chvíli mi sdělila, že jestli chci, tak se nemám nikam stěhovat a mám bydlet s nimi. Ale budu muset tolerovat, že bude občas odjíždět. Trápil jsem se a opakovaně se ji ptal co v tom je, jestli to není pouze vypočítavost, přispění na nájem, domácnost, péče o syna atd. Ujistila mne vždy, že to myslí upřímně a že se vrátí.
Ještě doplňuji, že její syn mě má velice rád, i já jeho, občas mi řekne i tati. A již zmíněný 50-ti letý zedník není z nejchytřejších, např v sms i,y je pro něj docela problém, často, téměř deně se doma i napije. Říkal jsem si co takový člověk přinese dítěti v první třídě, podotýkám, že kluk je velmi živý a potřebuje trvalý zájem. Chci se tedy zeptat, mám nějaký čas obětovat čekání? A jaký?
Vztah bych moc chtěl zpět. Oba je mám moc rád a nemůžu přihlížet jak si sobě a synovi kazí život. Občas jej na schůzky bere i sebou a to je ten nejhorší pocit že o něj přijdu. Velice děkuji za odpověď. Jirka
PhDr.Burdova [Psycholog]