
Odmietanie dieťaťa
Som rozvedená,
mám jednu 15 ročnú dcéru. Dva roky žijem s priateľom, ktorý je tiež rozvedený a má dve deti. Nad spoločným bábätkom sme nerozmýšľali, ale stalo sa. Doteraz bol ku mne veľmi pozorný, milý, bol mi vo všetkom oporou. Po zistení, že budeme mať spolu bábätko sa zrazu zmenil. To nezvládneme, je zlá doba, predtým nám bolo dobre, dobré časy už skončili, všetko je zbabrané - to sú len niektoré z jeho vyjadrení. Ja mám dosť problémov sama so sebou a teraz, keď by som potrebovala oporu, tak ju nemám. Priateľ mi to neustále vyčíta, vraj sme si mali dať lepšie pozor. Som z toho veľmi nešťastná, neviem, čo bude v budúcnosti. Pritom je skvelý otec a o svoje deti z predchádzajúceho manželstva sa stará, ako len najlepšie vie. Aj mojej dcére nahrádza otca. Som už v piatom mesiaci, ale zatiaľ neprišiel s nijakým konkrétnym návrhom, ako to budeme v budúcnosti spolu riešiť. Viem, že mi pomôže, ale tie jeho slovné vyjadrenia dosť bolia. Čo by som mala urobiť?

problém, který popisujete Vám jistě, zvlášť ve Vašem současném stavu, hodně zaměstnává hlavu. Z Vašeho dotazu mi není zřejmé, zda s přítelem celou situaci probíráte oboustranně nebo zda jste spíše v defenzivní pozici. Pokud jste tak již neučinila, bylo by vhodné s přítelem o Vašich pocitech a potřebách mluvit, sdělit mu Vaši potřebu opory. Jestliže Vám zatím vše fungovala, věřím, že pro Vaše potřeby najde pochopení. Zkuste se na druhou stranu podívat ne vzniklou situaci jeho pohledem. Možná má pocit, že už splnil své rodičovské povinnosti, může si též připadat na další otcovskou roli starý (reálný věk v tom vůbec nemusí hrát roli) nebo se jen se vším zatím nestačil vyrovnat, srovnat si v hlavě, jak to bude dál. Přestože potřebujete oporu teď hlavně Vy, je to věc, která se týká Vás obou, proto pro pčítele zkuste mít také pochopení. Netlačte na něj, dejte mu čas, možná ho potřebuje více, aby si vše v hlavě urovnal. Píšete, že doposud svou rodičovskou roli zastává výborně a to i ve vztahu k Vaší dceři, proč by tomu tedy mělo být jinak v případě Vašeho společného dítěte. Pokuste se o všem mluvit, pokud k tomu bude vhodná chvíle a oba budete připraveni. Vy se teď hlavně snažte být v pohodě, to potřebujete nejvíce. Přítel s Vámi i přes časté pochybnosti o vzniklé situaci setrval, a to je důležité. Tatínkové si mnohdy vztah k dítěti vytváří až delší dobu po narození, takže máte velkou naději, že vše se v dobré obrátí.