Dobrý den, prosím o radu.
Je mi 25let s manželen jsme spolu již 7let. Před necelím rokem jsem šla na potrat protože jsem si zcela logicky vyvrátila proč není možné v současné situaci mít dítě. Bojím se, že vzhledem k tomu, že v každé krizové situaci mi vypnou všechny city a řídím se jen rozumem nebudu děti mít nikdy. Od této doby jsem přibrala přes 30kg (za necelý rok). Jak mám poznat že jsem připravena mít děti. Manžel se za mé rozhodnutí postavil ale jen pro to, že jsem ho přesvědčila já že dítě nechci. Teď když vidím maminku s kočárkem chce se mi brečet a na druhou stranu nevím jak dlouho mám čekat a zda se můj postoj k dětem zlepší. Střídají se ve mně doby citové lability a naprosté chladné logiky. Cítím se být stísněná mezi těmito pocity a nevím co dál dělat. Prosím o radu nebo doporučení koho v Brně vyhledat. Děkuju sedasa
Keby sme sa vždy riadili len tým racionálnymi, prečo deti nemať, tak nájdeme tisíc dôvod prečo nie a ľudstvo vymrie. Skúste si položiť otázku presne naopak. Racionálne: Prečo dieťa mať? Ja Vás môžem teraz len podporiť, že je veľmi dobré, že to zvažujete. Mať dieťa nie je len rozmar a hračka, ktorú keď nebudem chcieť, možem vrátiť alebo odložiť. Je veľmi dobré, že si uvedomujete aj zodpovednosť. Obavy z materstva a z toho, či budete schopná sa o dieťa postarať, budete mať stále. Skúste sa však skôr zamerať na to, že kto všetko stojí pri Vás: manžel, rodičia? Určite by Vás s dieťaťom nenechali trápiť sa a vždy by Vám podali pomocnú ruku, alebo? A toto sú istoty, ktoré Vám pomôžu rozpoznať, že aj keď obavy sú, že dieťatko predsalen môže byť obohatením Vášho vzťahu. Inak odporúčam sa s touto témou kľudne obrátiť aj na psychológa, žiaľ v Brne Vám ja neviem nikoho odporučiť, no na internete nájdete určite veľa odkazov.
Komentáře uživatelů ...
Ahoj podle mě by bilo nejlepši vyhledat psichologa
v sucasnej dobe urcite nie je vhodny cas na deti, ked ste na tom takto, urcite navstivte psychologa. mne pride ze prilis nad vsetkym uvazujete, psycholog vam pomoze si urovnat myslienky
uf, co bych dala zato, kdyby pritel byl pro, i kdyz si jisty nebude asi nikdo, vždy se objevi nejaka ta sebemenci pochybnost. Pritel chce abych sla na potrat, aby se mu pry podarilo vyresit jeho zivotni situaci, ja si ale nejsem jista, zda li je to fer vuci tomu malemu. On uz jedno dite ma, tak ani neni divu, ze se nechce hrnout do podobne situace, kdyz od sve byvale utikal milovymi kroky..
Strach, ze kdyz se rozhodnu na potrat nejit a on mi udela totez, ovsem ja narozdil od jeho byvale nemam ani praci, ukoncila jsem skolu, protoze jsem to financne nezvladla, rozjela jsem se do zahranici, abych toto napravila, vydelala si penize a studium dokoncila ... z nezastavitelneho krvaceni se vyklubalo tehotenstvi.
-sobe ted poradit neumim, ale ty bud stastna za podporu, kterou ti partner dava, protoze ta je moc dulezita a vse ostatni uz pak prijde samo. Znam spousty maminek, co porodili uz treba ve dvaceti nebo driv a na otazku, zda neceho lituji, kdyz se rozhodli si malicke nechat, byla vzdy stejna- nemenili by.
PhDr.Ondrejkova [Psycholog]