Jsem tak nesnesitelná?

Dobrý den,
právě jsme se rozešli s přítelem. Dle jeho slov to bylo proto, že jsem "chlap".V překladu to znamená,že jsem se mu dokázala postavit,když se mi něco nelíbilo. Tím něco myslím hlavně jeho nepublikovatelný nadávky, když ho něco vytočilo nebo když jsem nesouhlasila s jeho investicí do celovíkendovejch akcí, když na stole ležel štos nezaplacenejch účtů.
Nikdy jsem si nedovolila na něj křičet, vždycky jsem jen prohodila něco v tom smyslu,že si myslím,že to tak není v pořádku.Když jsme se dali dohromady, musela jsem utnout veškerý kontakt s kýmkoliv s kým jsem byla dřív ve styku, ven jsem mohla chodit jen tam, kde nehrozilo, že potkám někoho z dřívějška a co byl největší problém bylo to, když jsem chtěla koukat na televizi v jiném pokoji než byl on dle mého názoru jsem nic špatnýho nedělala, ale dle jeho názoru jsem případ pro psychiatra, protože když "vyletí" mám jako správná žena sklopit hlavu,nechat ho být,hlavně na to nemám reagovat a šťárat do toho, že se uklidní no a to já neumím a to že je problém. Je slovák a neustále mě přesvědčoval, že slovenské ženy toto všechno chápou a tak že je to v pořádku.Tak mě zajímá co je vlastně v pořádku, protože podle toho co řekl, mu i jeho kamarádi což slováci nejsou, odkejvali, že jsem prostě ztracenej případ,když nedokážu pochopit to,co on požaduje.

Komentáře uživatelů ...

13. 4. 2011 22:50:14

len sa pekne drzte toho stylu co doteraz. niektore zeny bohuzial sa rady robia handrami asi ich to nejak vzrusuje alebo co tiez to neviem pochopit. pripadne su tak zblbnute tym ze MUSIA niekoho mat ze drzia hubu a krok. je to cele vychovou podla mna, bol zvyknuty doma, ze zena ma byt ticho a to pozaduje aj od vas. najdite si seberovneho partnera na rovnakej intelektualnej urovni a je po probleme.

14. 4. 2011 15:40:17

Ujištění jsem opravdu potřebovala, protože když vám někdo rok vtlouká do hlavy, že tak se to dělat nemá, že každej druhej chlap by mi za mou "vzpouru" dal už po papuly, je potřeba slyšet i názor ostatních. Fakt je v tom, že dle toho co mi říkal, resp.jeho máma, tak jeho otec se k ní choval naprosto stejně. Nic nemohla a když, tak měla co dělat,aby jednu nedostala .... ovšem tam to dopadlo tak, že zhruba ve 40 letech si její manžel asi uvědomil, že něco dělá špatně, tak otočil o 180 stupňů, ale ona mu to začala vracet. Ne že by po něm ječela nebo tak něco, ale nějak z ní vyprchala snaha bejt k němu milá. No ale i přesto přítel stavěl vše na tom, že já jsem divná a nedá se se mnou být..... moc děkuju za odpověď, je fajn slyšet, že nejsem jiná :-D