Videla som zomrieť otca
Na jednej strane je to desivé na druhej strane som rada,že som ho držala a nebol sám keď zomieral. Budem mať 25 rokov a štve ma to,že už nemám ocina ale aj chápem,že po takom boji s rakovinou to bolo vykúpenie pre neho. Len keď to tak bolí.Toto sú veci,ktoré dokážem pochopiť aj keď bolia.Len nechápem prečo sa mi sníva,že zomiera/síce za iných okolností/ ale štve ma,že ani v tom sne mu nedokážem pomôcť. Budím sa s pocitom úplnej bezmocnosti.
Nikdy by som neverila,že dokážem nazbierať toľko sily a vybavím veci ohľadom pohrebu. Len mám pocit,že som ten žiaľ a bôľ potlačila v sebe niekam hlboko,že keď vybehne na povrch tak sa zbláznim. Ako sa mám vyrovnať so stratou????
Zaradila som sa do života veľmi rýchlo,myslím,že po týždni. Aj preto,že pracujem v kaviarni a zákazníci nevedia čo sa stalo a tým pádom mi to nepripomínali.
Som v poriadku? mám v sebe bordel.
Myslím si, že jste celou tu těžkou situaci zvládla ohromně statečně. A opravdu je pravděpodobné, že je ve Vás ještě hodně pocitů, které neměly šanci vyplavat na povrch a vyjít ven.. přecejen jste se musela hodně držet jak při samotném umírání tatínka, tak při zařizování pohřbu a už po týdnu začít fungovat v práci. Také to, jak bezprostředně jste tuto velkou ztrátu prodělala, ve Vás zřejmě zanechalo traumatizující vzpomínku, která se Vám teď opakovaně vrací ve snech. Nebojte se a určitě vyhledejte pomoc odborníka. Toto je opravdu příliš těžká zkušenost, než abyste ji zvládla sama, i když bezesporu jste hodně šikovná.
Komentáře uživatelů ...
ahop.to bude asi trvat dlhsie.mne mama zomrela nahle,len odpadla u susedy a hotovo.a dokonca som ju ozivovala.dlho soms sa nechcela s tym zmierit ,v novembri budu 3roky ,uz je to lepsie ale este ma obcas chyti melanchodila.tak drzim palce.ale chce to asi cas.ci porozpravat sa s niekmy.ci vyplakat.
Začala ste dobre. Popísala ste váš stav, ktorý vás veľmi trápi. Nedržíte to v sebe. V takýchto prípadoch je to jedno riešení ako sa v podstate "nezblázniť". Všetko vyrieši čas. So smútkom a stratou blízkeho človeka sa veľmi ťažko vyrovnávame. Bolo by dobré keby ste sa mala s kým sa na túto tému porozprávať, prípadne napíšte ešte sem.
Velmi oceňuji to, co jste udělala. Vím, že Vám můj komentář asi nijak nepomůže, ale držet otce za ruku při jeho posledních chvílích je to největší, co jste pro něj mohla udělat. Kdyby mně otec umíral (klepu na dřevo, aby se to nestalo), letěl bych klidně přes celou zeměkouli jen proto, abych ho mohl držet za ruku jako vy. Je pravda, že čas asi vše zahojí, hlavně si o tom s někým promluvte. Klidně u psychologa/psychiatra není na tom nic, za co byste se měla stydět. Pomůže Vám to.
Ďakujem za vaše slová. Bojím sa,že on o tom ani nevedel,že ho držím za ruku. Mal v sebe silnú dávku morfia a nepríčetný pohľad.... Snáď ma vnímal a cítil,že som tam aj s bratom a mamkou. Všetci sme boli pri nom. Veľmi mi chýba.
PhDr.Burdova [Psycholog]