
Mám strach, ale nevím z čeho
Dobrý den,
už dlouhou dobu mi vadí jeden problém, se kterým si nevím rady. Stává se mi, že mám z něčeho strach, ale nevím z čeho. Tak začnu přemýšlet čeho bych se mohla bát, ale vím, že mi nic nehrozí, že není čeho se bát. Maximálně si řeknu, že musím udělat to a to, ale to jsou jen drobnosti - např. že bych se měla začít připravovat na zkoušky(studuji předposledním rokem VŠ)- dobře, řeknu si, co kdy udělám apod. Je mi pak sice o něco líp, přesto cítím, že z toho co jsem si řekla můj strach nepochází. Nejčastěji na mě tento strach padne ráno po probuzení, vzbudím se a co mě dnes čeká? Vstanu, jdu do školy, celý den jsem neustále něčím zaměstnaná a tak pak je vše v pohodě.
Ale zase večer před usnutím když nemohu usnout (nebývá to pokaždé) mám opět z něčeho strach. Je to hrozný mít strach a nevědět z čeho. Co mám udělat, abych tento strach neměla? Nejsem hloupá, dokážu si s ledasčím poradit, ale tady opravdu nevím, jak se tohoto strachu, napětí zbavit. Tento strach mi vadí, protože na druhou stranu se těším na každý nový den, co přinese, co nového zažiju, jsem na jednu stranu hrozně šťastná, veselá, nadchne mě každá maličkost, ale na druhou stranu mi tuto bezstarostnost bere každodenní strach, který mi vadí a moc bych si přála se ho zbavit.
Ale jak to udělat? Jak být v klidu? Vadí mi to už několik let. Např. v době kdy jsem chodila na základku jsem tento strach měla velmi zřídka, na střední to bylo o něco horší a teď na VŠ je to každý den a opravdu mi vadí, že mi toto každodenní napětí bere krásný pocit ze života. Moc vás prosím alespoň o nějakou radu, jak se tohoto strachu a napětí zbavit, jak být v klidu. Jen mi prosím neříkejte, že bych měla jít k psychologovi, stejně bych nešla, už napsat tento dotaz mi dalo dost práce a vůbec si neumím představit, že bych toto měla říct někomu na živo nebo mluvit o čemkoli o čem nechci. Předem moc děkuji za alespoň nějakou odpověď, Tereza.
