Patologická žárlivost
Dobrý den,
je mi 19 let, příteli 20. Jsme spolu 2,5 roku a také jsem se setkala s tím, že žárlím i v situacích, kdy k tomu nemám až takový důvod. Přesně jako uvedené příklady přede mnou, představa, že jsem pryč a on je doma sám, mě ničí. Mám potřebu ho neustále kontrolovat, když je něco jinak, než má být, mám z toho divný pocit a okamžitě začínám přemýšlet o tom, co, kde, jak, s kým, proč dělá. Dalo by se říct, že mu věřím i nevěřím, ale chtěla bych mu věřit na 100%. Jakmile si u mě něco zapomene, peněženku, mobil, mám nutkání mu to celé prohledat. Pokud jsem na jeho počítači, sleduji jeho historii, soubory, jsem jako taková menší FBI a drtí mě to! A to nemluvím o něm, jakmile se vyskytne nějaká slečna v jeho okolí, v mých očích je to okamžitě hrozba a většinou se to strhne k hádce. Ráda bych svůj problém řešila s psychologem, bohužel v mém okolí o žádném dobrém psychologovi ale nevím. Už jsem zoufalá a nevím, co mám dělat. Snažím se svou žárlivost překonat, ale nedaří se mi to. I pro přítele to musí být dost únavné a obdivuju ho, že je se mnou 2,5 roku... Předem děkuji za radu a omlouvám se, vložila jsem příspěvek do odkazu Patologická žárlivost a teprve potom si všimla, že mám svůj příspěvek vložit samostatně. Martina
PhDr.Burdova [Psycholog] Zkuste zavolat na linku důvěry v místě Vašeho bydliště a nechte si doporučit psychology, kteří ve Všem kraji působí. Mohou být pod zdravotnickými zařízeními, také pod manželskými poradnami, krizovými centry.. A nebojte se vyzkoušet někoho i docela neznámého, vždyť na první návštěvě zjistíte sama, jestli Vám vyhovuje.
Držím Vám palce!