Žádné příjemné pocity při orgasmu 1.
Je mi do 30 let.
Fyzicky jsem nikdy problém s ničím neměl ani u sportu. Rok jsem měl těžké deprese(Započal to rozchod partnerky se mnou, ale nešlo jen o toto.) Jen jsem ležel v posteli a nedělal nic a neustále jsem se pokoušel o sebevraždu. Přijímal jsem stravu a tekutiny jednou za 3 dny. (Mě samotného překvapuje, že jsem to přežil.) Téměř vůbec jsem se nestýkal s lidmi. Poslední půlrok toto přešlo už jen do depresí, takže můj společenský život se zlepšil a začal jsem i pracovat. Co jsem se díval na diagnózy na internet, tak veškeré popis této nemoci na mě seděl téměř na 100%. Dodnes jsem to neléčil. Ale už jsem se objednal k psychiatričce.
Mám práci kde je vyžadováno komplexní a náročné přemýšlení. Tedy hlavně používat logiku. Samozřejmě paměť/schopnost přemýšlení neskutečně upadlo. A mám s tím v práci problém. (Silně věřím, že se to stihne spravit než mě pro toto vyhodí. Protože jsem v tomto už na sobě viděl neskutečný posun od té doby co tam jsem) Ty deprese co jsem měl i poslední půlrok se projevovali nezájmem o nic a opět myšlenky a pokusy o sebevraždu, ale příjem tekutin a stravy už byl každý den. Ale taky jsem to flákal spíše tak z nezájmu než jako pomocník pro sebevraždu.
Celý ten rok a půl co to trvalo až do teď jsem při masturbaci zažíval příjemné chvíle. Sice to bylo nic moc, ale bylo. Měl jsem v prvním období jeden sex a na ten mě psychika reagovala tak, že jsem nebyl schopný ani dosáhnout ejakulace a měl jsem problém s erekcí, i když jsem si to chtěl užít. V druhém období už jen depresí jsem měl "sexuální hrátky" a při nich jsem zažíval záplavy hormonů a zamiloval bych se i kdybych to šlo. Pár dní jsem si užíval toho slastného pocitu a přestal jsem i s černými myšlenkami a činy, ale pak se to vrátilo do starých kolejí. Jen připomenu, že až do teď jsem pořádně neměl o nic zájem. Nic mě nebavilo ať už to bylo cokoli./melancholické stavy, aj.
Před pár dny jsem si dal běh na 20Km. Byla příležitost(stávka), tak jsem si řekl proč ne. Myslel jsem, že nebude vůbec reálné to uběhnout. Běžel jsem celkem pomalu a nakonec to uběhnul. Po dlouhou dobu běhu mě mozek začal vyplavovat hormony, abych to byl schopný doběhnout. Na což jsem byl z minulosti zvyklý. Po tom běhu jsem ce cítil konečně šťastný a od té doby už nemám vůbec černé myšlenky a žádné černé činy. A neuvěřitelně mi poskočila práce mozku nahoru. Najednou mi to v práci jde.
Všechno vypadá, že už bude ok, ale zjistil jsem, že přesně od té doby co mám za sebou ten běh jsem ani jednou při orgasmu nezažil žádný příjemný pocit. Prostě nic. (četnost masturbací jsem nezměnil) Fyzicky proběhne všechno jako obvykle, ale nic necítím. Věřil bych, že se ženou by to bylo jinak. Ještě dodám, že samozřejmě mě velmi silně chybí partnerka, byť jen na jakýkoli fyzický odtek.
Kacenka [Porodní asistentka]