
Asi stále hledám!
Dobrý den,
je mi 26 a mám již dlouholetý vztah 9 let a již mluvíme o dítku a svatbě a i po takové době svého přítele miluji. Je úžasný muž, starostlivý, dobrosrdečný, má samozřejmě své chyby, ale kdo je nemá. Můj problém ale je, že jsem se zakoukala do svého zubaře a to není poprvé, co jsem své city nechala ulítnout někam jinam. Sama se v sobě nevyznám. Prohlížím si svatební šaty, ale přitom myslím na Kubu (to je ten zubař) přiznávám, že mi dělá dobře přízeň mužů, jak určitě každé dívce. Ale nechápu jak můžu vůbec něco cítit k někomu jinému a docela intenzivně a to je náš vztah opravdu jen pacientka a doktor. Jsou nějaké malá náznaky, ale to je vše. Jsem sama na sebe naštvaná. Co s tím?
