Manželská krize
Dobrý den,
ráda bych poprosila o radu.Jsme spolu s manželem 15 let a nyní přemýšlím o rozvodu. Před 3 lety manžel odešel k jiné ženě, po půl roce se vrátil. Myslela jsem, že můžeme začít znovu,a ze začátku to bylo pěkné,ale má důvěra je pryč. Teď mě asi nepodvádí,ale já jsem přesto velmi nespokojená a něšťastná. Manžel je buď v práci,nebo sedí u Pc, příp. TV, téměř nikam nepotředuje se mnou chodit, má svůj fotbal a hospodu(chodí pravidelně v nedeli navěčer)a někdy jde do hospody i 2-3krát týdně a tvrdí mi, že to je normální. Že si stejně nemáme co říct a že nemáme společné zájmy. Podotýkám, že sportuji, čtu, ráda se bavím, chodím do kina,divadla. Prostě jsem společenská. Ale on je velmi pasívní,a vlastně kromě TV,sportu u TV a hospody ho nic nebaví. Já jsem se dřív snažila vymýšlet program,dovolené,ale už mě to nebaví. Komunikace je na bodu mrazu,už před 3lety se manžel odstěhoval z ložnice s tím, že se chce v klidu vyspat,takže i manželský život neklape. Vlastně máme krizi už hodně dlouho,já se v poslední době chovám jak hysterka, protože když si s ním chci promluvit,tak mluvím já a on mlčí,nebo mi dává najevo, že ho to obtěžuje,že mluvím dlouho atd... Tím,že tohle napětí trvá už několik měsíců, tím jeho klidem mě dohání k hysterii. Kolikrát jsem po hádce odjela z domu a on ani nezavolá,kde jsem. Už jsem mu z beznaděje dala i facku,když jsem zjistila, že místo aby byl doma,sedí v hospodě. Facku mi vrátil a řekl, že když mu ji dám já, tak že mi ji může vrátit. Když s ním přestanu mluvit, tak nemluví taky, nikdy nepřije on,abychom si promlivili. Nemluvili jsme spolu i 2měsíce a pokud nezačnu řešit problém já, tak on ne.Vydrží takhle žít,ale já ne.Je mi45 a nechci čekat na to, až si já, nebo spíš on někoho najdeme, protože jinak to asi nemůže dopadnout. Máme 13letou dceru. Nikdy jsem nechápala,jak může se žena chovat jako hysterka,ale tedˇto plně chápu.Ta jeho netečnost, pasivnost a klid jsou k nepřežití.Mám dojem,že chce pouze,aby dcera netrpěla rozvodem,já mu ho i navrhovala,ale on prý nemá důvod se rozvádět Já bych taky raděj, abychom žili spolu ale jinak. Ale myslím, že on se nezmění a já se trápím a doma pořád bud mlčíme, nebo se hádáme. Co mám dělat, má to vůbec cenu?Děkuji s pozdravem Renáta
Keď som si prečítala Vašu otázku, tak sa naozaj čudujem ako to takto môžete ešte vydržať? Riešili ste spoločne neveru Vášho manžela? Je vôbec nejaká snaha Vášho manžela k záchrane vzťahu? Myslím, že keď si prečítate ešte raz to, čo ste napísali, tak tam nájdete mnoho faktov pre rozvod. Ak obaja chcete ešte niečo skúsiť, tak choďte do manželskej poradne. Ale spolunažívanie v takejto forme, ako ju máte teraz je aj pre Vašu dcéru horšie ako rozvod!
Komentáře uživatelů ...
Neviem , čo poradiť , chcem ťa aspoň povzbudiť tým , že nie si sama , ktorá takto žije . Môj muž síce nie je taký flegmatik , nechodí ani do krčmy ,zvláda aj spoločnú spálňu , no i tak cítim , že to nie je ono . Tiež mi bol neverný , ukončil to , zdalo sa , že sme to zvládli , fungujeme . Ale , ja mám stále akýsi nedobrý pocit , že je s nami iba z ľútosti , že ho náš manželský život už vlastne nebaví . K deťom sa správa výborne , no my akoby sme spolu nevedeli nájsť spoločnú reč . Ja nie som hysterka , som práve kludas , a často si myslím ,že je to chyba , že práve trošku mojej hystéríe by ho nakopla .
Je to těžké.Taky tak nějak podobně žiju.Manžel se chová jak na kolotoči.Jednou dole,jednou nahoře.Jednou je starostlivý,sdílí naše aktivity a vše řeší a pak jsou týdny,kdy ho nezajímáme,sedí jen v hospodě a nekomunikuje.Stále častěji také myslím na rozvod,ale pořád zůstávám kvůli dětem a nemám ani kam jít a asi bych se sama i neuživila.Myslím že takových párů je mnoho.Takže neporadím.........
smutne ale niekedy mam pocit ze takychto manzelstiev je vacsina a ze asi mna caka nieco taketo...:(
Díky za komentáře.Člověk aspoň ví,že v tom není sám.R
Mozno vo viacerch vasich otazkach je aj odpoved. Pisete ze manzel ma tie svje aktivity a vy tie svoje. Medzi riadkami sa mi zdalo, ze asi sa neprelinaju. Tak si kazdy nechajte nejaku tu svoju aktivitu- vy mozno divadlo, on futbalek a skuste si najst nejaku spolocnu. Ved aj na to pivo s nim mozte ist.
Pripada mi to tak, ako keby pod vplyvom niecoho, alebo niekoho sa vratil spat, do domacnosti. Ale to je tak asi vsetko. Rezignoval na vztah, na spolocne aktivity, na sex.
A ako je to vo vztahu k dcere. To nespominate. A to je predsa najdolezitejsie. S nou travi spolocny cas?
Mali by ste si pohovorit. Ale mozno niekde vonku- v restaurcii, alebo tak, aaby ste nemohli na seba kricat- funguje to. Rozobrat to cele. Co ocakava, co sa mu nepaci. Lebo tak pri sebe iba existujete. A teda neviem, ci to pre niekioho z vas troch ma vyznam. POhlad dcery na to je aky? Ved netreba podecenovat, ze to nevnima. Divili by ste sa ake su deti vnimave. A toto je uz slecna.
PhDr.Ondrejkova [Psycholog]