33099
29. 12. 2011 21:20:45
- s.olga
Kamarádce zemřel syn
Dobrý den.
Dnes ráno zemřel mojí nejlepší kamarádce syn ve věku 1,5roku. Byla to pro mě zpráva, která mě velmi zasáhla. Brala jsem je jako svojí sestru a synovce. Byla jsem u ní ji utěšit, chudinku mojí malou. Ona ví, že tady jsem pro ní. Vůbec nevím jak ji mám pomoci. Situace je o to horší,že mám dvě dcery (3roky a 4měsíce). Myslím si, že se mě teď bude stranit. Můžete mi prosím poradit, jak s ní mám komunikovat? Mám být neodbytná nebo jí mám nechat. Já o ní nechci přijít. Vůbec si nedokážu představit, kdyby to potkalo mě.
PhDr.Ondrejkova [Psycholog]
Záleží od povahy Vašej kamarátky, ako sa s tým ona dokáže vyrovnať. Niekto má potrebu rozprávať o svojom utrpení, vtedy je dôležité, aby ste čo najviac počúvali a niekto zase dusí v sebe všetok smútok a jeho reakcie môžu byť pre Vás nepochopiteľné. Vždy ale hovorte priamo, neobkecávajte. Povedzte jej, že Vás hrozne mrzí, čo sa jej stalo a že si ani nedokážete predstaviť aké strašné to je. Kľudne jej aj povedzte, že ju máte rada ako vlastnú sestru a že sa budete snažiť byť s ňou čo najviac. Vaša kamarátka teraz znova musí nájsť zmysel života. Neviem pri akej príležitosti sa táto tragédia udiala, či dieťatko bolo dlhšie choré alebo to bola nehoda, ale nebojte sa s kamarátkou aj o hlboko smutných veciach rozprávať a spolu s ňou si to odplakať. Aj hnev a krik je prirodzená reakcia, je za tým však hlboký smútok, ktorý si niektorí ľudia nechcú pripustiť.
Komentáře uživatelů ...
loket
30. 12. 2011 7:43:09
Situace je o to lepší, nikoliv horší, že má dvě dcery. Představte si tu mnohem větší hrůzu, kdyby přišla o jediné dítě. Takhle, obklopena dvěma malými dětmi, o něž musí neustále pečovat, se nebude stále jen utápět ve smutku po synáčkovi. Buďte jí oporou, i kdyby na vás někdy reagovala nevraživě.
mariana1
30. 12. 2011 19:42:23
myslim,ze ste to zle pochopili,tu je napisane ze ta pani ktora pisala ma dve deti a nie ta ktorej zomrel syn a to celu situaciu meni a robi este tazsiou. kolko detio ma ta pani ktorej zomrel syn?
s.olga
9. 1. 2012 11:30:08
Měla jenom Jiříka. Dokotor ji řekl, že je to Syndrom náhlého úmrtí. Je strašně silná. Byla jsem na pohřbu ji podpořit a bylo moc ráda, že jsem tam byla. Pro mě to bylo strašné, vidět ji tak uplakanou, utrápenou a jak na mě koukala... Tak smutně a bezmocně.. Píšeme si sms a vedu s ní normální hovory, spíše se snažím. Pořád se ptá na moje holky a že už se těší, až je uvidí a poňuná. Do toho jí a jejího přítele skácela chřipka, takže až se uzdraví, tak se uvidíme. Já vím, že budu plakat jak blázen. Mylím si, že až se uvidí s holkama, tak se rozpláče. Moje dcera se pořád ptá, kdy přijde teta s Jiříkem. Než se stala ta tragédie, tak jsme se měli sejít. Olinka si moc dobře pamatuje. Pořád jí říkám, že je malej v nemocnici a je nemocný. Neumím jí říct, že umřel. Hlavně ani nevím JAK... Poradíte. Je na to sice ještě malá, ale lhát jí nechci pořád. Na jednu stranu chci, aby pochopila, že když umře člověk, tak je v nebíčku. To už jsem jí říkala celý týden a ukazuje na nebe, že tam koukají na nás dolu a už se o tom nebaví. Ale nevím jak to vezme s Jiříkem.