Sobectví a tak...
Mám takový problém, vlastně mnohdy ani nevím, že ho mám, ale následně si ho uvědomím a vážně mě to moc mrzí. Někdy prostě nedokážu uznat vlastní chybu a držím se zuby nehty své pravdy a jsem i hnusný na okolí. Například posledně jsem vletěl nějaké pani na parkovací místo a když přišla k okénku a ptala se jestli jsem si všiml, že tam chce vjet, že měla blikačky a já že ano že jsem jí objel a ona že to je pěkná prasárna a já prostě "no a!?" Vážně mě to teď mrzí to moje chování a nazval bych to fakt "kreténským chováním", jenže prostě vůbec nevím kde se to vzalo a proč, a nedokázal jsem si to v tu chvíli uvědomit, teď třeba vím, že jsem mohl vycouvat a omluvit se a pustít jí tam, jenže neudělal jsem to, místo toho jsem byl arogantní a dosáhl jsem si svého. Jsou nějaké rady jak s tímhle pracovat a jak se toho zbavit? Vážně mě to trápí, má přítelkyně u toho byla a řekla, že mě snad nezná. Nechci přijít o lidi, které mám rád, jen proto že nevím jak se chovám.
PhDr.Ondrejkova [Psycholog]