Problém dítěte na adaptací?
Dobrý den,
prosím Vás o radu. Máme dvouletou holčičku. Od začátku živější dítě, které jen brečelo a nechtělo jíst. Říkala jsem si, že je to stresem, který byl doma. Bývalý přítel mě psych. a fyz. týral. Vztah jsem ukončila před rokem. Již 8 měsíců mám nového přítele, který s náma bydlí. Malá ho má hrozně ráda, hrajou si spolu, chová se jako pravý otec, zbožňuje ji. Ale problém je, že vždy, když si ji bere biol. otec, nechce k němu jít, hrozně brečí. On jí nakoupí dárky, uplácí bonbóny. To, že by nás pomlouval a naváděl malou, popírá. Nadále máme spolu ošklivý vztah, kdy dokonce i před malou na mě pořvával sprostá slova a vyhrožovat. Chodí k němu 3x týdně na 3 h. Když příjde od něj naopak odmítá nového taťku. Nechce s ním být v místnosti, nemůže na ní mluvit, že se bojí, chce jen mě a někdy ji musím i nosit. Trvá to tak 2 h. potom už je zase v pořádku. Jsem z toho zoufalá, protože mu je to hrozně líto. Když jsme spolu doma, říká mu tatínku. Přál by si, abychom byla rodina bez něj, ale jelikož pocházím z neúplné rodiny, vím, že biol. otec, když má zájem, je pro dítě důležitý. Sama v pozdějším věku zjistí, kdo se chová, jako táta, ale bojím se, abychom to vydrželi. Další problém je, že je malá agresivní na ostatní, hodně se vzteká a když není po jejim řve a řve. Největší problém je, že odmítá obědy, chce jen sladké, které se snažím moc nedávat. Poraďte prosím, jak se chovat v době, když příjde od biol. táty, při jídle a ve stresových situacích. Už si nevíme rady, Vaše odpověď nám nejvíc pomůže. Děkuji Veronika
Mgr.Vrankova [Psycholog] Váš problém, ktorý popisujete je veľmi komplexný. Prvé, čo ma napadlo pri čítaní je, ako sa biologický otec k Vašej dcére chová. Píšete, že Vás týral a píšete to v množnom čísle. Nechcem špekulovať, ale možno by ste to mala zistiť. Dieťa nevie povedať, čo chce, ale jasne to dáva najavo správaním a práve takými scénami aké spomínate. Píšete, že plače, keď k nemu má ísť, že potom nechce "náhradného" otca. Pre ňu on ale proste môže symbolizovať postavu muža. Myslím, že je málo pravdepodobné, že by dvojročné dieťa bolo takýmto spôsobom ovplyvnené od biol.otca. Nechce proste niekoho, s kým nie je rada - čo síce nie je Váš partner, ale pre ňu proste muž. To trvá chvíľu, kým zistí, že to nie je to isté. Môže to byť špekulácia, ale v každom prípade je lepší žiaden otec ako ten týrajúci.
Čo sa týka jedenia a vymáhania si svojho - jedna prostá rada - buďte dôsledná. Dajte na tanier, čo má zjesť, môžte ako odmenu pripraviť sladkosť, ale v žiadnom prípade neustúpte. I keby nemala zjesť v tú chvíľu nič. Pravdepodobne Vás to bude stáť nervy a nejaký čas potrvá, kým pochopí, kto určuje v takýchto veciach pravidlá, ale to je jediný spôsob. A takisto v iných veciach mimo jedla - dôslednosť.
Držím palce!