Pomožte prosím...
Já,(22 let),bydlím s mladší sestrou,matkou a přítelem v panelákovém bytě.Se sestrou bohužel sdílíme jeden pokoj.Sestra (20 let) má odlišnou povahu,aproto se nesnesem.Je nepořádná,nemám od ní klid,protože kdykoliv,když jí někdo zavolá,tak je líná si vyřídit hovor jinde,neumí vstávat,protože jí budík neustále zvoní a mě tím dost často ruší-probuzení na ní neplatí..když se vrací z noční směny,tak dupe po zemi jako hroch a pohodí z věcma tak,že mě to vzbudí..také mi krade bez dovolení moje věci atd...S matčiným přítelem se nesnesem,protože byť na něj nemluvím a nevšímám si ho,tak si na mě vyleje zlost řečma typu:Já nejsem povinej vás živit..Ve sklepě už na jídlo nic nebude atd..Mluví tak,protože sestra má práci a málokdy přispívá na domácnost.Já jsem ale ještě na škole a z výživného(1500/měsíc) si platim pomůcky do školy,oblečení,jídlo,prášky,připojištění na důchod a stav.spoření.Když se vrátim domu,tak odpočinek neznám.Doma uklízim a snažim se udržet domácnost,když je matka v práci..Nejsme ideální harmonická rodina-kvůli těmhle hádkám tu přestával spát můj přítel...NAVÍC teď matka čeká dítě.Byť je to radostná událost,tak pro mě to je částečně neštěstí.Budu další rok maturovat.Mám obavy,že mě dětský křik bude rušit a nenaučím se.A co až najdu práci?Mě to věčné bulení dokáže vytočit.Nejsem na tohle stavěná ještě.Vždyť není normální,aby si to maly pořizovali v panelákové garsonce se 4 lidma..Vypadá to,jako by mě chtěli vyhodit.Jako by čekali,že brzo vypadnem a to mimino mohlo mít náš pokoj.Matka už mě s přítelem totiž ukazovala domy na prodej.Ale taky přítel má dluhy,které musí splácet a také nic nemá a já nejsem povinna matce a jemu takhle radikálně ustupovat,zejm.když nic nemám a jsem pořád na škole.Návrh poradny jim nepomůže.Zavrhli by to..
Mgr.Vrankova [Psycholog] je mi veľmi ľúto v akých podmienkach žijete. Úplne chápem, že Vás to musí rozlaďovať a znervózňovať. Na druhej strane, keďže ste na Vašu rodinu momentálne odkázaná a minimálne ďalší rok budete, budete to asi musieť proste ešte nejaký čas vydržať. Skúste si v izbe vytvoriť Váš samostatný kútik - trebárs sa oddeliť nábytkom aspoň čiastočne od sestry. Čo sa týka hluku, ten v bytovke neodstránite, ale nebojte - ak ide o niečo dôležité, človek sa vie na to zamerať a sústrediť. No a čo sa týka Vášho pocitu, že chcú, aby ste odišla - skúste sa s mamou o tom porozprávať. Najlepšia cesta ako von z niečoho s čím si neviete dať rady je dať to von a hovoriť o tom na rovinu s ľuďmi, ktorých sa to týka. Držím Vám palce a veľa trpezlivosti.