Zkouška vztahu
Dobrý den,
je mi 22 let, přítelovi 21 a jsme spolu téměř 2 roky. Jsme každý z jiného města narazili jsme na velký problém. Přestal ke mne cítit to, co kdysi a prakticky si mnou není jistý. Uvažoval jsem, že by mi mohl v téhle situaci pomoct psycholog. S přítelem jsme se dohodnuli, že to ještě přes prázdniny zkusíme, jestli to nenapravíme. Ochladnutí citu jsem bohužel zavinil já a proto bych to chtěl nějakým způsobem urovnat zase já. Šlo o to, že jsem mu nedával tolik svobody, kolik chtěl a že jsem ho do všech věcí hrozně nutil. Zlepšil jsem to a trochu to zafungovalo, poslední měsíc se se mnou cítí mnohem lépe a uvolněněji. Horší jsou ale odloučení. Třeba týden se nevidíme a to je pro mě veliký problém. Chtěl bych s ním častěji volat, psát si apod. Když se tu třeba týden neukáže, tak mám hloupé nálady a nic moc nedělám. Občas jsou tu ale zase i návaly radosti, že si jen večer chvilku zavoláme a já mám celej den super náladu. Prozradil mi, že když jsme spolu, je to moc moc fajn, ale jakmile jsme od sebe, máme každej jinou představu o vztahu. Nechce se mi ten vztah ale zahazovat, už jednou nás náhoda svedla dohromady a chtěl bych tomu dávat ještě šance. Je mi s nim totiž dobře.
Říká mi, jak je mu se mnou víc fajn než s rodiči a přáteli, děláme spoustu věcí, smějeme se spolu a řikáme si důležité věci. Mluví o budoucnosti, co všechno budeme dělat apod. Od září chce nastoupit v zahraničí do práce a nám nezbyde, než se jeden 3/4 rok vídat opravdu, ale opravdu skromně. Tahle situace to prakticky jeste víc zhoršuje. Není nic ještě jistýho, ale stejně mě to dokáže rozhodit.
Přemýšlím, jestli existuje nějaký snadný postup v myšlení, na co myslet, abych nedělal další přešlapy a jen si to užíval. Začal jsem uplatňovat metodu 5 bodů, které mě od něj v posledních 3 dnech potěšily a které mě ujistily mě v pokračování vztahu. Bohužel se téměř vždy ty body přebijou nějakou hloupou myšlenkou apod. Taky mě napadá, jestli neexistuje něco, jak se mu připomenout tak, aby sám chtěl za mnou přijít a já ho už nemusel tak nutit. Neexistuje nějaké lepší řešení, jak mu dokázat, že to už konečně myslim vážně a že ho nehodlám jen tak ztratit? Díky, Lukáš
Mgr.Vrankova [Psycholog] Neviem, či to je celkom o tom, že máte dokazovať, že ho nechcete stratiť. Ak som to dobre pochopila, problém nastal vtedy, keď ste ho príliš "zväzoval". Teraz sa snažíte o opak, ale Vy sa v tom necíte o.k. Mne sa totiž zdá, že ide skôr o iné postoje a očakávania vo vzťahu. On má viac potreby voľnosti a Vy zase túžite po väčšej blízkosti, prepojenosti. Vtedy je veľmi ťažké sa len tak uvoľniť a užívať si. Možno by ste sa mali skúsiť o tom porozprávať, vyjasniť si, čo jeden od druhého oačakávate, či čo by ste chceli a potrebovali vo vzťahu a nakoniec urobiť nejaký kompromis. Hlavne buďte úprimný, lebo akokoľvek sa budete snažiť priateľovi vyhovieť - vycíti, ak to nepôjde skutočne z Vás. Druhá možnosť je vydržať, nechať to istý čas tak, niekedy sa veci i samé vykryštalizujú. Držím palce!