43645
10. 12. 2012 19:03:53
- monka26
Strach,nizke sebavedomie
Dobrý večer,
rada by som dostala nejaku normalnu radu,co sa tyka mojho nizkeho sebavedomia. Nedokazem zit normalny plnohodnotny zivot,pretoze mam skoro zo vsetkeho strach,kazdu beznu vec ako ist do obchodu,alebo nieco vybavit,proste otvorit usta,prezivam,mam strach z toho,ze sa pomylim a ludia sa mi budu smiat alebo si o mne nieco budu zle mysliet,vobec si neverim ako clovek a neviem ako to zmenit,pre inych ludi su niektore veci take bezne a ja noc predtym uz nespim,akoby ma cakala nejaka velka skuska a pritom niekedy nejde o nic a tych ludi ku ktorym idem ma uz nikdy neuvidia,ale predsa,mam strach z toho,co si pomyslia o mne,o mojom vyjadrovani a potom ked to pride,pod stresom tak to samozrejme spackam a tak doma placem aka som neschopna a nedokazem veci riesit s lahkostou alebo si ich az tak nepripustat a tiez z toho,ze som zavisla na inych tym padom,lebo sama nedokazem nic. Citala som uz vela clankov,knih ako si podvihnut sebavedomie,ale ani jeden mi nedal,to,zeby sa to fakt stalo a zacala som si verit a zvladat veci sama.
dakujem za kazdu radu.
Mgr.Zajic [Psycholog]
Milá Monko,
mám obavu, že sama to nevyřešíte. Doporučuji Vám skupinovou psychoterapii. V té jde o to, že se schází skupina lidí ve stejném složení a řeší problémy jednotlivých členů společně. Proč bych to doporučil Vám? Největším přínosem by pro Vás byla možnost trénování situací, které Vás stresují, před známými lidmi, v chráněném prostředí skupiny. Slyšela byste názory na sebe samou, mohla byste si ujasnit, že třeba Vás trápí především samotné obavy z nových věcí, a že vše dokážete zvládat jako všichni ostatní.
Největším stresorem bývají často obavy z toho "jak mne vidí ostatní," zkuste se zamyslet nad dvěma věcmi: 1. Nad tím, z čeho se nestresujete? Co Vám jde, v čem jste dobrá? Pokud je to pro Vás těžká otázka, zaměřte se na ty nejmenší věci. Pak zkuste prvky, které Vás úzkosti zbavují využít v jiných situacích. 2. Jak si připadáte ve srovnání s ostatními? Pak vymyslete jednu věc, která tento pocit sníží. Dám příklad: "Připadám si hloupě" - "nechám si od kamarádky doporučit zajímavou knížku" tím se oddálíte od pocitu, který Vás stresuje. Je to jen příklad.
Obecně zaměření na vlastní osobu prožíváme intenzivněji, než ostatní. Na ulici si mnoha lidí příliš nevšímáte, oni to mají podobně s Vámi. Zkuste si někdy vzít volno od názorů na sebe. Zkusila jste se někdy cíleně shodit před ostatními? Nasadit si pohádkový klobouk a jít na nákup? Všichni budou koukat na Vás, kvůli klobouku, ne kvůli Vám ;)
Držím palce, je to o cestě, kterou se vydáte. Vše se dá řešit, chce to jen čas a vůli. Budu Vám držet palce!
mám obavu, že sama to nevyřešíte. Doporučuji Vám skupinovou psychoterapii. V té jde o to, že se schází skupina lidí ve stejném složení a řeší problémy jednotlivých členů společně. Proč bych to doporučil Vám? Největším přínosem by pro Vás byla možnost trénování situací, které Vás stresují, před známými lidmi, v chráněném prostředí skupiny. Slyšela byste názory na sebe samou, mohla byste si ujasnit, že třeba Vás trápí především samotné obavy z nových věcí, a že vše dokážete zvládat jako všichni ostatní.
Největším stresorem bývají často obavy z toho "jak mne vidí ostatní," zkuste se zamyslet nad dvěma věcmi: 1. Nad tím, z čeho se nestresujete? Co Vám jde, v čem jste dobrá? Pokud je to pro Vás těžká otázka, zaměřte se na ty nejmenší věci. Pak zkuste prvky, které Vás úzkosti zbavují využít v jiných situacích. 2. Jak si připadáte ve srovnání s ostatními? Pak vymyslete jednu věc, která tento pocit sníží. Dám příklad: "Připadám si hloupě" - "nechám si od kamarádky doporučit zajímavou knížku" tím se oddálíte od pocitu, který Vás stresuje. Je to jen příklad.
Obecně zaměření na vlastní osobu prožíváme intenzivněji, než ostatní. Na ulici si mnoha lidí příliš nevšímáte, oni to mají podobně s Vámi. Zkuste si někdy vzít volno od názorů na sebe. Zkusila jste se někdy cíleně shodit před ostatními? Nasadit si pohádkový klobouk a jít na nákup? Všichni budou koukat na Vás, kvůli klobouku, ne kvůli Vám ;)
Držím palce, je to o cestě, kterou se vydáte. Vše se dá řešit, chce to jen čas a vůli. Budu Vám držet palce!
Komentáře uživatelů ...
katy23
17. 12. 2012 19:16:03
Ahoj, prečítala som si tvoj príspevok a úplne som sa v ňom našla. Mám rovnaký problém ako ty. Bojujem s stým už dlho. Navyše som introvert, v spoločnosti sa vobec necítim svoja, nie som to ja. Správam sa úplne inak. Stále sa porovnávam s druhými babami, hrozne sa podceňujem, keď som v škole alebo medzi ľuďmi pripadám si hrozne škaredá, vobec si neverím.. O tom by sa dalo rozprávať. Nie som so svojím životom spokojná, v podstate som nič nedosiahla, ale strašne chcem. Lenže bojím sa, že to nedokážem, neviem ani ako začať... Objednala som si jednu knihu, ani tá mi nepomohla. V škole napr. mam strašné problémy s učením a vobec s vystupovaním, lebo vždy to pokašlem! Už nemám chuť sa ani učiť lebo viem vždy ako to dopadne stále len premýšľam o tom čo bude a zase zlyham. Keď ma na druhý deň čaká niečo, napr. odpoveď stále nato myslím a mám z toho strašný strach a ked ide vyvolávať tak mi tak hrozne začne srdce biť, taky zmatok v hlave .. Ked proste ide do tuheho úplne skolabujem, nič neviem, velmi často sa mi to stáva už si neviem rady čo s tým vždy ma to ešte viac dava dole a viem ze zase to pokaslem. Nemam zo seba dobry pocit, chcem mat nejaky ciel a niečo v živote dosiahnuť. Lenže keď si aj nejaký dám, neviem za ním ísť a splniť si ho. Nikdy nedokončím dokonca to čo si zaumienim. Dokonca raz ma učitelka vyvolala v škole čítať ja som sa tak rozklepala nedokazala som prečítať 5 viet úplne ako keby som behala maratón zadychčaná .. to bol ale trapas.. Zo všetkeho mam už strach a neviem byť zodpovedná, pevne sa niečoho chytiť a isť si za tým. Dokonca už rok trpím prosiázou, čo je dosledok toho dlhotrvajúceho stresu. Nedokážem mať kvoli tomu ani chalana. Skús kašlať na to, čo si druhý myslia. Zameraj sa sama na seba a na to, čo ta robí šťastnou bez ohladu na iných. Každý je strojcom svojho šťastia! Každý ma svoj život a každý má právo žiť ho tak, ako sa mu páči. Potrebujes si dať nejaký ciel, a PEVNE si za ním choď stále, až kým ho nedosiahneš. Ja sa o to budem tiež snažiť lebo inak sa možeme trápiť donekonečna. Kašli na iných fakt je to tvoj život a druhý ta nevieia tak ako si myslíš, že ťa vidia. Naozaj. Skús vždy myslieť pozitívne, naozaj to pomáha. Držím palce snáď to nejako zvládneme.
Mgr.Zajic [Psycholog]
24. 12. 2012 10:07:20
Dobrý den, Vám bych si dovolil doporučit snažit se o menší krůčky. Když si stanovíte menší cíle, snáze se dosahují. Nikoliv: "Přečtu tuhle knihu na zkoušku" ale "dnes přečtu 10 stránek z téhle knihy na zkoušku." Pak nebudete prožívat zklamání ze selhání, ale naopak úspěchy. Klidně si je zaznamenávejte ;)
Oprostění se od názorů ostatních je dobrá cesta, gratuluji, že jste k ní dospěla, jste sama sebou, buďte taková jaká jste a ostatní to budou respektovat. Hodně štěstí.
Mano23
27. 12. 2012 6:02:12
Dobry den,
Ja som mala, da sa povedat, ze este aj mam podobny problem, ale odkedy navstevujem psychloga je to o 100% lepsie. Zacinam si uvedomovat, ze nemusim sa s nikym provnavat,pretoze aj ja som osobnost a mozno, tak ako ja som predtym zavidela inym babam, ze ako vyzeraju alebo iny maju aky dory zivot, mozno niekto takisto zavidi aj mne. Potom som si uvedomila, ze mam prekrasny zivot a nemozem zit zivot inych, ale musim zacat zit ten svoj. Uz ma vobec nezaujima co si iny o mne myslia, ti ktori ma maju radi vedia aka som a ti co ma nepoznaju nech ma sudia, to je ich vec a nie moja. Prajem Vam vela stastia a urcite doporucujem navstevu u psychologa.