Emocionalni tyran - kam dál?

Dobry den, prosim o radu. Meli jsme s pritelem tri a pul roku hezky vztah, i kdyz s trvalymi problemy, predevsim na me strane. Je mu tricet, mne o sest let mene. Je velmi nekomunikativni, odmita se se mnou bavit o praci, nemluvi o pratelich, o rodine, na cokoliv se zeptam, neni to dulezite, nevi, co o tom rici, nebo to nechce rozebirat, protoze je to pro nej neprijemne. Ac casto s vycitanim mu, snazila jsem se ho tolerovat, ze takovy proste je. Mam pak ale pocit, ze mu za to nestojim, ze me k sobe nechce pustit. Nase komunikace se tyka jen zakladnich potreb a nasich spolecnych zajmu, kterym se spolu ve volnem case intenzivne venujeme, on je velkym iniciatorem a mnoho toho v tomto ohledu zajistuje, casu spolu travime hodne, casto mi a me rodine prakticky pomaha. V soukromi se ke mne chova velmi hezky, ale ve spolecnosti svych pratel, kdyz pije alkohol, doda mu to sebevedomi, vzdy zacne flirtovat s devcaty a me naprosto ignoruje. Nebere na mne v techto pripadech naprosto zadny ohled a mne to pokazde velmi bolelo. Normalne pusobi na lidi jako introvertni hodny kluk, ale kdyz se napije, je jak utrzeny ze retezu. Dokaze toho vypit nemalo. Jsem take introvert a ne zrovna upovidana. Kdyz mu reknu, ze se mi to nelibi a jak to na mne pusobi, vse se snazi poprit a ze se potrebuje jednou za cas ventilovat. Snazila jsem se to tedy tolerovat, i mne se libi jini kluci, i kdyz tohle nedelam. Nyni ma napadnici v praci, se kterou se sblizil na pravidelnych posezenich v hospode s kamaradem a kolegynemi. Chtela po nem vic, ale on ji kvuli mne odmitl, coz mi hned rekl, jak je dobry, ze odolal. Jak to ale bude dal, kdyz se nejprve rozbrecela, ale pak se nechovala zrovna tak, ze by ji ze ma pritelkyni vadilo? Jeho kamarad kolega mi prijde znudeny desetiletym vztahem a tak hleda intenzivne povyrazeni, sezvava kolegyne do hospody a pritel se toho vseho s radosti ucastni. Kolega ma take ted nejake pletky. Me to velmi boli, zacali jsme spolu pred mesicem bydlet, ale zaroven mi prislo, ze do toho pritel vubec nema chut, zadnou snahu neco zarizovat, spise byl na mne zly, at ho s tim neotravuji. Vycetla jsem mu, ze nema o spolubydleni zajem a on vsechno poprel, zacal byt zly. Jak mam jeho chovani rozumet? Neni na to pripraveny a chce si jeste uzivat? Proc se ale vzdycky vyjadruje, ze to tak chce, ze me ma rad, chce se mnou spolecnou budoucnost a zaroven pak jeho chovani naznacuje naprosty opak? Velmi mi vadi, jak se ke mne chova neohleduplne, ze odmita komunikovat a tim mne depta, nyni je jeste naprosto oblazen, ze pro nej breci dve zeny a dava mi to vyrazem silne najevo. Velmi si uziva, kdyz zarlim, ted kdyz brecim. Samozrejme by to poprel. Dokonce mi vicekrat dal najevo nebo i rekl, ze kdybych se s nim rozesla, nejak by to pretrpel, ze se mam rozhodnout, ze je proste takovy, a vlastne jako kdyby mu to nevadilo. Zaroven mi ale tvrdil, ze me miluje a chce na vztahu pracovat. (druhy den se stalo to s kolegyni) Jak bych mela postupovat, pokud k nemu mam velmi silne pouto, presto me jeho pristup a chovani velmi trapi? Snazila jsem se to s nim rozebirat, ale nikdy to nikam nevedlo, jen k me bolesti a jeho nastvani (ted spise i poteseni, ze o neho tolik stojim). Je to skutecne takovy tyran? Prosim o nazor, at mam pripadne silu se s nim rozejit.

Komentáře uživatelů ...