
Materstvi a deprese?
Dobry den,
mame skoro ímesicni dceru..je hodna uzasna obcas ma ale sve dny a ja zacinam zjistovat ze ty jeji nalady nezvladam..posledni tyden mi prasknou nervy a brecim jak to tele..kolikrat si rikam jestli je to normalni nejradsi bych vzdycky vzteky do neceho prastila a vzapeti si dala par facek..co mame malou nikdo mi s ni nepomuze jedna babi ma mama bydli daleko a druha babi o malou vubec nejevi zajem tatinek nasi dcery ma hodne prace a kdyz uz si volno udela tak ma nekdy jen to sve a clovek ho o neco musi prosit..delam dalkove skolu blizi se mi maturita a nervy mam jako spagaty.od porodu jsem nemela jediny den abych si nekam skocila treba ke kadernikovi nebo jen tak vysadit s holkama na kafco porad se tocim kolem male, skoly a domacnosti..co tedy delat kdyz nemam nikoho kdo mi si vzal kocar aspon na hodinu ven a ja si jen tak mohla cucet do blba a vypnout?

zkuste si o tom více promluvit s tatínkem Vaší holčičky. To, že jste podrážděná vyplývá z vysoké míry stresu a činností, které musíte zvládat sama. Malé dítě, domácnost a škola se v jednom člověku opravdu dá utáhnout jen stěží. Pokud je tatínek málo motivován, musíte ho nějak přesvědčit, že i on je pro dítě velmi důležitý a musí se naučit s dcerou bavit bez vás. Jistě jsou i další věci, které by mohl dělat aniž by ho to nějak výrazně omezovalo. Pokud to dobře chápu, žijete zkrátka ve společné domácnosti, vysvětlete mu, že na vše opravdu nestačíte a je třeba, aby se více zapojil. Jakmile bude mít dceru na starost, využijte každou chvilku k tomu, abyste se nějak odreagovala. Věřím, že to společně zvládnete. Nechtějte hned velké kroky, začněte pomalu a uvidíte, že se to tatínkovi zalíbí ;)
Hodně štěstí