45552  1. 3. 2013 11:08:39 - helena11

Finanční nerovnost mezi partnery

Dobrý den,
Poprosila bych Vás o radu se svým vztahem s přítelem. Je mi 25 let, příteli 30. Jsme spolu přibližně půl roku, a zatím je to taková ta ideální fáze zamilovanosti, bohužel mně to kazí jeden problém, s kterým bych potřebovala poradit. Můj přítel pracuje a je dobře finančně zabezpečený, je – i díky tomu – zvyklý na trochu jiný životní styl, takže pro něj nejsou problémem návštěvy restaurací, kina, atd., patří to u něj ke každodennímu životu, navíc hodně cestuje. Já jsem studentka, navíc studuji dvě školy, takže i když si sem tam někde přivydělám, pořád se jsem na tom tak, že kupuji to, co potřebuji, ne to, co chci, tzn. jen to nejnutnější. Nevím, jak tenhle problém s přítelem vykomunikovat, protože situace teď je taková, že já jsem se v podstatě přizpůsobila jeho životnímu stylu – protože když třeba navrhnu jako program schůzky procházku, tak stejně přijde hladový a musíme se jít někam najíst, s tím, že většinou platí on, já sem-tam, ale i tak to pro mě znamená neúnosnou finanční zátěž, často teď nemám peníze na svoje základní potřeby…ale nechci aby náš vztah byl jednosměrný, potřebuji ho aspoň někdy pozvat, abych měla trochu pocit rovnocennosti v našem vztahu. Ani nevím, jaké by bylo ideální řešení, protože mám obavy, že když mu tohle řeknu, tak navrhne, že všechno bude platit sám – to ale nechci, navíc potom už by už jeho pozvání vyzněla jinak, už by to nebylo džentlmenské pozvání dívky na rande… zároveň mi připadá divné po něm chtít, aby se v podstatě, když se mnou (navíc hodně často chodíme mezi jeho přátele) má vidět, vzdal svého životního stylu, toho, co ho těší (a restaurace pro něj vzhledem k jeho zájmu o vaření představují skoro „hobby“), na druhou stranu se cítím divně, když za mě muž platí v restauraci tolik, kolik já mám na jídlo na dva týdny, či když já sama nechám někde za jeden večer peníze, které jsem měla ušetřené na něco jiného. Představuje to pro mě dost stresující faktor, říkám si i, jaká bude situace do budoucnosti, protože s mým vzděláním budu mít patrně práci jinak finančně ohodnocenou a prostě nebudu stačit jeho tempu, co se týče cestování, chození za zábavou, atd. Bojím se, aby diskuze na tohle téma s ním nevyzněla špatně, aby potom neměl strach mě někam pozvat, vzít mezi svoje přátelé, kteří mají stejný životní styl, apod. Navíc někdy mám pocit, že mu nemám moc co nabídnout – většinou jsme u něj, protože moje bydlení je nepohodlné a nemáme tam soukromí, nemůžu ho pozvat někam do restaurace jako slavnostní příležitost, protože v tomhle máme úplně jiná měřítka. Moc Vám děkuji za radu, protože tahle situace je dost frustrující, i proto, že potřebuji mít pocit určitého zázemí, a když mám pocit, že jsem nucená utrácet víc, než mám, vzbuzuje to ve mně pocity nejistoty – takové to „jak bude zítra“, a určitý pocit nerovnosti, ale nechci kvůli tomuhle problému svého drahého ztratit.

Mgr.Zajic   Mgr.Zajic [Psycholog]
Milá Heleno,
jsem v rozpacích. Sama jste si v podstatě odpověděla na vše, nad čím dumáte. Upřímně nevím, jestli pro Vás vlastně nějaká rada existuje. Vše vidíte reálně a stejně tak chápu Vaše obavy. Napadá mne jen jedna otázka: Co by na tento dopis řekl Váš partner? Co byste na jeho místě udělala Vy, kdybyste to četla?
Jste spolu půl roku, máte krásný vztah a jakákoliv nejasnost do něj vnáší nejistotu, chápu. Ale otázky, které kladete Vám nezodpoví nikdo. Najdete na ně odpověď jedině společně. Věřím tomu, že najdete řešení, které bude vyhovovat oběma. 5 let není tak velký věkový rozdíl a Váš partner jistě také na studiích poznal, co znamená šetřit. A to, jak byste to zařídili v budoucnu? Většina lidí má nerovný příjem a řeší stejnou otázku. Někdo část příjmů převádí na společný účet, někdo všechny, na to žádná pravidla nejsou... Věřím, že Váš partner bude mít pochopení jak k Vašemu rozpočtu, tak k Vašemu pocitu, když platí všechno.
Držím palce ;)

Komentáře uživatelů ...

Nevěra Žárlivost Strach a Fobie Panická porucha Partnerské vztahy