45709
7. 3. 2013 0:05:00
- galla
Nepřizpůsobivý syn
Prosím o radu.
Jsem dva roky rozvedená,nedávno jsem potkala muž,který občas zašel na návštěvu.Jedou u nás přespal a tým začaly mé problémy se synem.Bude mu 17let. O ničem se nechce bavit,nic ho nezajímá. Domů se vrací večer,nekomunikuje.Když za ním přijdu a chci si povídat,tak ten 17letý drsňák roní slzy a posílá mě pryč. Problém je můj přítel. Nevím jak mu to vysvětlit.
Mgr.Zajic [Psycholog]
Dobrý den,
Váš syn je ve věku, kdy lidé prožívají podobné změny velmi silně. Netuším proč a s jakými emocemi jste se rozváděli, ale možná by Vám mohl pomoci jeho otec. Myslím, že je hlavně potřeba, aby si byl jistý tím, že s novým partnerem se Váš vzájemný vztah nijak nemění. Že jste pořád jeho matka, máte ho ráda, chcete pro něj jen to nejlepší. Sám pak bude muset pochopit a uznat, že máte nárok na svůj milostný život a nemůžete zůstat celý zbytek života sama. Je možné, že než tento fakt uzná a pochopí, bude se chovat mírně řečeno nestandardně. Může na sebe upozorňovat silnými emocemi, špatnými náladami, rizikovým chováním. Je dobré ho neustále ujišťovat o tom, že je Vám nejbližší, ale že jsou zároveň věci, které musí respektovat. Mějte na něj dostatek času, uvidíte, že se situace zklidní. Je mu 17 let, jistě pochopí, že máte nárok na spokojený vztah s novým partnerem. Vám i partnerovi přeji dostatek nervů a trpělivosti. Chápejte, že synovo postavení se vstupem Vašeho partnera na scénu mění a bude potřebovat čas na to, aby se s tím smířil. Zároveň jste mu nejmilejší osobou, má možná starost o Vaše štěstí. Doporučuji, aby partner příliš netlačil na pilu při společných činnostech. Budu Vám držet palce.
Váš syn je ve věku, kdy lidé prožívají podobné změny velmi silně. Netuším proč a s jakými emocemi jste se rozváděli, ale možná by Vám mohl pomoci jeho otec. Myslím, že je hlavně potřeba, aby si byl jistý tím, že s novým partnerem se Váš vzájemný vztah nijak nemění. Že jste pořád jeho matka, máte ho ráda, chcete pro něj jen to nejlepší. Sám pak bude muset pochopit a uznat, že máte nárok na svůj milostný život a nemůžete zůstat celý zbytek života sama. Je možné, že než tento fakt uzná a pochopí, bude se chovat mírně řečeno nestandardně. Může na sebe upozorňovat silnými emocemi, špatnými náladami, rizikovým chováním. Je dobré ho neustále ujišťovat o tom, že je Vám nejbližší, ale že jsou zároveň věci, které musí respektovat. Mějte na něj dostatek času, uvidíte, že se situace zklidní. Je mu 17 let, jistě pochopí, že máte nárok na spokojený vztah s novým partnerem. Vám i partnerovi přeji dostatek nervů a trpělivosti. Chápejte, že synovo postavení se vstupem Vašeho partnera na scénu mění a bude potřebovat čas na to, aby se s tím smířil. Zároveň jste mu nejmilejší osobou, má možná starost o Vaše štěstí. Doporučuji, aby partner příliš netlačil na pilu při společných činnostech. Budu Vám držet palce.
Komentáře uživatelů ...
Bader
7. 3. 2013 6:17:21
Váš syn to berie ako "podraz" z vašej strany. Nechápe váš nový vzťah. Všetko pochopí až od "dospeje" a bude mať svojú lásku. Keď už nebude na vás závislí. Po rozvode a rozchode s vašim mužom syn "prevzal" úlohu muža vo vašej rodine. Vy novým vzťahom a privedením si ho do bytu ste syna určitým spôsobom "ponížila". Chápe to tak, že ste z neho opäť urobili dieťa alebo až toho druhého doma. Škoda, že ste svoj zámysel a svoj plán ( nebyť sama - na čo máte samozrejme právo ) už skoro s dospelým synom nerozobrala skôr. Jeho vek je veľmi "ťažký". Ak s vami nechce komunikovať skúste mu napísať - váš postoj k celému, ale mala by byť z celého cítiť láska k synovi, ktorá novým vzťahom určite na intenzite neubrala. I to, že sa on je a bude stále vašou oporou vo všetkom, ale potrebujete ako žena nebyť sama. Chcete sa partnerovi páčiť a žiť partnerským životom. Nech vám to dopraje, pretože šťastný úsmev matky v prvom rade bude patriť jemu!!!!
nerozhodna
19. 3. 2013 8:27:34
aj 17 r. dieťa je dieťa...má len vás, bojí s ao startu svojho zázemia, bezpečia, jedinej istoty ktorú má. Netvrdm, že nemáte mať priateľa, ale neťahalby som ho k sebe do bytu. Byt je hniezdo a útočisko Vaše a Vášho dieťaťa.Iné nemá.Plus nemá na výber, nemá východisko zo situácie, je bezmocný a úplne závislý na Vás a Vašich rozhodnutiach. Hrozný pocit, že??Nemenili by sme s ním. Tiež mám syna, rozvedená som 6rokov a mala som viac vzťahov. V jednom mám jasno- nijaký chlap nestojí za pokazený vzťah s dieťaťom.Ono je teraz všeobecne populárne pozerať na seba a svoje "šťastie", lebo veď čo, deti aj tak vyrastú. Nepovažujem to za správne, ani za fér voči nim. Rastú deti s poruchami správania, prežívania citov, vzťahov...Veľká daň za šťastie rodiča, ktorú ale musí zaplatiť- dieťa.Vzťah s priateľom totiž raz skončí-na 80%, ako všetky vzťahy s mužmi, ale vzťah so synom toto poznačí navždy.Nikdy to nik nenapraví. Odkedy to viem, vzťahy riešim tak, aby syn o nich nevedel. Nikdy som to neoľutovala.
Mgr.Zajic [Psycholog]
20. 3. 2013 14:52:20
Ještě si neodpustím komentář k výše uvedeným příspěvkům. Nikdo Vám neporadí, zda dětem prospěje, když se jim rodič obětuje. Když sleví ze svého vlastního života a žije sám. Základem pro dobrý vývoj dítěte je pevný vztah s rodiči či jinými osobami, které je vychovávají. Většina dětí reaguje negativně na nové partnery rodičů. Je to logické, zvyšuje se ohrožení, narušuje jistota. Nezapomeňte však na to, že jejich "komfort" byl narušen především předešlým rozchodem, kdy o své prvotní jistoty přišly. Nový partner je jen důsledkem, pokusem o obnovení normality. Pokud se někdo rozhodne stát v životě na místě a obětovat svou spokojenost pro zdánlivý klid dětí, je to jeho volba. Bezproblémový vývoj a dospívání, to však nijak nezaručuje. V případě pevného svazku opatrujících osob se naopak domnívám, že je rodina mnohem odolnější vůči vlivům vývojových změn dospívajících i všech ostatních vlivů prostředí .