Láska?
Dobrý deň,
môj problém je v tom, že som sa zaľúbila do svojho najlepšieho kamaráta..teda aspoň si to myslím. No je to tak trochu čudné, pretože poznáme sa už dosť dlho, síce chvíľku sme sa nevideli, potom si ma pridal na Facebooku a zrazu sme si začali písať. Píšeme si vkuse každý jeden deň, keď sme prihlásení, vkuse si máme čo povedať resp. o čom si písať. Raz sme sa pohádali a tak sme sa jeden druhému pár týždňov neozvali, potom mi po čase napísal, že mu chýbam..a potom dodal, že ako kamoška. Odvtedy si už píšeme vkuse bez prestávky, obaja sme po rozchodoch, ktoré sme viac menej prežívali spolu, utešovali sa, ale všetko len na internete. Zvykneme si hovoriť milé veci, oslovovať sa ako dlhoroční manželia...ale teraz už neviem čo si o tom mám myslieť. Mám taký pocit, že z mojej strany to už nie je len kamarátstvo a niekedy ani z jeho strany to takto nevyzerá. Obaja hovoríme, že nechceme vzťahy, že nechceme partnerov nikoho, no niekedy z jeho strany cítim niečo viac ako kamarátstvo ako keby mi dával najavo, že ma má radšej ako len kamarát, no inokedy zasa mam pocit ako keby mi naznačoval "sme len kamaráti". Keby ma mal až tak veľmi rád a cítil niečo viac zavolal by ma aspoň von, porozprávať sa len tak keďže sme sa dlho nevidel, no vždy to ostáva len pri tej virtuálnej komunikácii. Čo si mám o tom myslieť? Mám si robiť nejaké nádeje alebo on ma berie fakt len ako kamarátku? Viem, že určite mi poradíte, aby som bola úprimná a povedala mu to na rovinu, no nie som ten typ, radšej to nechám tak a budem trpieť, keďže väčšina vzťahov mi nevychádza a tak nechcem prísť aj o najlepšieho kamaráta. Mám taký pocit, že je jediný chlap, ktorý mi rozumie.. ďakujem.
Mgr.Zajic [Psycholog] na hlavní dotaz jste si odpověděla sama :) Pokud mu nechcete sdělit, po čem toužíte a chcete trpět, jak říkáte, tak není na co odpovídat.
Jen podotknu, že v případech, kdy někdo nechce udělat první krok ke změně, nemůže čekat, že ho udělá ten druhý. Dost možná, že si totiž říká zcela to samé.
Víte, mám z Vašeho textu pocit, že chcete něco víc, než přátelství, ale zároveň se bojíte, že přátelství ztratíte. Dokud Vaše touha po změně nebude natolik velká, abyste byla ochotná riskovat ztrátu, nic se nezmění.
Když nic neuděláte, nic neztratíte, ale rozhodně nic nezískáte. Každý je svého štěstí strůjcem. Třeba jsou i jiné možnosti, jak mu dát najevo svou přízeň, než mu to přímo napsat. Ale pozor na to, že drobnější náznaky může ten druhý přehlédnout, nebo interpretovat jinak, to je velká nevýhoda "namlouvacích tanečků", kdy nikdo neřekne, že o druhého stojí a předpokládá, že přitom z nějakých vodítek uhádne, že to tak je.
Je to na Vás. Ale dokud neuděláte první krok, rozhodně se nedivte, že ho neudělá ani on. V Čechách se říká "risk - zisk". Když nic neuděláte, nic neztratíte, ale ani nezískáte.
Hodně štěstí.