Nechci na tělocvik, bojím se
Dobrý den,
na tělocvik máme ředitele. Dříve na mě ředitelhrozně křičel a nadával mi. A já se ho bál, nechtěl jsem chodit na tělocvik a vůbec do školy. Na tělocviku jsem se spolužáky, s některými si moc nerozumím a když něco pokazím, tak se mi hned smějí. Já jsem citlivej, takže to nechci unést. Tělocviku se vyhýbám kvůli ředitelovi, že mi zase bude nadávat a hlavně kvůli těm spolužákům. Nevím co mám dělat abych nemusel na tělocvik. Už jsem myslel i na sebevraždu, ale to nikde neříkám. Teďka se mi stala hrozná věc, spolužačka přes aplikaci na facebooku vyplnila text, a poslala ho do primy. Ti ho vyvěsili, já to zjistil a hned jí napsal ať to smaže, tak ho smazala, ale já nevím kdo vše to viděl, styděl jsem se chodit na veřejnost a do školy jsem nechodil. V pondělí 20.5 jdu poprvé po 3 týdnech, byl jsem u psycholožky a ta ze mě spíše furt dělala blba, a vůbec mi nijak neporadila. Spíše se mi vysmívala. Navíc mi ještě říkala že jí přijde jak kdybych se choval jako starej. (je mi 16) Do školy se hrozně bojím jít, že se mi budou smát. Pokud se mi začnou smát, je jedno jestli učitelky, nebo děti ve tříde, tak prostě ze školy uteču, nebo odejdu na záchody. Já toto neunesu. Jo umím si ze sebe udělat srandu ale né takovouhle. Hlavně nechci na ten tělocvik. Prosím, co mám dělat?
Mgr.Zajic [Psycholog] netuším, co za text Vaše spolužačka poslala do televize, ale předpokládám že něco osobního, co se Vás dotklo. To, že někdo vyvede trapas, se stává poměrně často, jde o to, nakolik je pak citlivý na projevy ostatních. Všimněte si, že trapas je tím větší, čím výrazněji reaguje ten, kdo ho vyvede. Zkuste někdy vyvést cíleně trapas a sledujte, jak zareagují ostatní, když se tomu sám zasmějete, nebo je na to dokonce sám upozorníte. Když přijdete ke skupince přátel a řeknete "viděli jste, jak jsem se támhle rozmáznul v louži?" Budou reagovat jinak, než když přijdete zamatlaný od bláta a budete se snažit jim vyvracet, že jste upadl a budete se vztekat, když se budou smát. Stejně tak zažijete spoustu trapasů při pokusech sbalit nějakou dívku. Čím méně se tomu dokážete zasmát a říct si "že tak to prostě na světě někdy chodí", tím hůře to budete snášet. I Davida Beckhama zcela jistě mnohokrát nějaká slečna zpražila, je to riziko podnikání.
Obtížnější řešení má tělocvik. Mám obavu, že se budete muset někomu svěřit s důvody, které Vás v návštěvě tělocviku omezují. Mohla by Vaše psycholožka nějak dohodnout společnou domluvu s panem ředitelem? Nebo někdo z Vám blízkých učitelů? Tím, že se budete nepříjemným situacím vyhýbat, se budou množit a kumulovat čím dál více. Zkuste si zvolit nějaký konkrétní problém, na který se zaměříte a pokusíte se ho překonat. Navíc na světě není jen jedna psycholožka. Psycholog musí být osoba, které můžete důvěřovat, u níž nemáte obavy ze zesměšnění, ze shození. Zkuste najít někoho jiného, každý psycholog vyhovuje jen některým lidem.
Vzhledem k tomu, že je 22. května, patrně jste již ve škole byl, napište mi, jak se Vaše situace vyvíjí. Klidně na mail martin.zajic@bez-tize.cz
Budu Vám držet palce!