Sexualní blok

Dobry den,
je mi 28 let a memu priteli je 52. Jsme spolu jiz rok a troufam si rict ze mame velmi krasny a intenzivni vztah jak po strance citove, tak po strance spolecnych zajmu a aktivit. Jedine co nefunguje je sex, ac to tak nebylo od zacatku.

Na pocatku naseho vztahu byl jednoduse receno ulet. Pak jsme si dali rande znovu a znovu a tak to slo dal az jsme do toho oba spadli a dnes jsme v tm oba az po usi a uz nejaky ten patek zaciname mluvit o tom, ze bychom chteli dite.

Ze zacatku jsme spolu spali nekdy i trikrat denne, aktivita prichazela spise z partnerovy strany, i kdyz sex zboznuji a umim si ho uzit ve vsech formach, vyhledavala jsem jej v prvni fazi spise mene. Sex byl vzdy dosti instrumentalni, jakoby memu partnerovi chybel konakt s mym telem, jakoby jej ani nebylo potreba. Postupem casu, jak se nas vztah vyvijel od ciste sexualniho v plnohodnotny, zacala se frekvence snizovat. Dano to bylo castecne i faktem, ze muj pritel podnika a mel toho hodne, urcite v tom ale byl faktor prechodu jeho vnimani moji osoby od divky na sex po prtnerku a potencialni matku. A zacaly problemy, tj. prvni mesic, kdy jsme se vubec nemilovali (prosinec).

Predpokladam, ze jeden ze zlomovych momentu nastal, kdyz me uspokojoval usty a behem toho mu opadla erekce (leden nebo unor). Od te doby o sobe zacal mluvit jako o impotentovi. Tuhle krizi se nam podarilo castecne prekonat ale vzdy jen na chvili (v jednom tydnu dva styky a pak zase tri ctyri tydny nic).

Domluvili jsme se tedy, ze by nebylo od veci konzultovat tento problem s psychologem, protoze mi prozradil, ze tento scenar se jiz odehral s jeho predchozi pritelkyni, se kterou chodil 4 roky. Neni ale schopen se k tomu dopracovat, protoze ma strach z teto konfrontace se sebou samym. Budou to jiz dva mesice, co jsme o navsteve psychologa zacali mluvit a zhruba mesic, co jsem mu nasla telefonni konatky na ne (nosi si je od te doby v aktovce). Soucasna frekvence je asi 1x mesicne a je to pokazde jako zazrak. Jako by mu nekde neco sepnulo a najednou se spolu milujeme a to bez one odtazitosti, kterou zminuji ve tretim odstavci a on se do me udela, i kdyz to na pocatku vztahu odmital a s predchozimi partnerkami taky. A oba doufame, ze otehotnim. Jak to tak po sobe ctu, je to cele ponekud smesne.

Nepredpokladam, ze nam muzete pomoc takto na dalku a ani neverim ze existuje nejake jednoduche zazracne reseni. Moje otazka smeruje spis na moje chovani. Jak muzu priteli pomoci a jak se pripadne stavet k sexualnim zalezitostem, abych problem dale nezhorsovala?

Je treba podotknout, ze pritel je ze jizni Italie, kde je vztah k matkam, partnerkam a zenam obecne ponekud jiny a v mnohem komlikovanejsi, nez v Cechach. Jeho rodice jiz dvacet let neziji, on nikdy zenaty nebyl, deti nema. Je jednim z tech, kdo si na vrcholu kariery uvedomi, ze jim preci jen neco v zivote uniklo.

Predem Vam dekuji za jakoukoliv odpoved

Se srdecnym pozdravem

Jitka

Komentáře uživatelů ...