Chování lidí ke mé osobě
Dobrý den,
jmenuji se Tomáš a mám 16. Zrovna mě trápí jedna dost těžká věc a potřebuji poradit. Před 3 dny jsem byl u rybníku s bráchou a tam přišla taková parta romů. Někteří se šli koupat s bráchou a někteří si tam sedli ke mně. Pak najednou nějaká holka (je jí asi 21) se mě zeptala jestli prej nejsem na kluky. Řekl jsem jí, že nejsem gay, a ona pokračovala, že nejsem jako ostatní kluci, že nejsem normální kluk a že nejsem normální, že jsem divnej a jinej. Tohle si mi už párkrát stalo i na intru. Jenže tam jsem měl svýho kámoše, a bylo mi to volný, ale potom večer jsem to těžko rozdejchával. Už několikrát přemýšlím nad sebevraždou. Mohlo by to vyřešit to, že si najdu holku. To je další problém, já jsem ještě neměl holku (myslím tím, abych to bral jako vztah, jinak takový ty dětský lásky to jo, ale poslední dobou nic) a připadá si Tak jsme si psali na e-mail (asi 2 nebo 3 zprávy) a potom jsme si vyměnili Facebook. Tak jsme si včera psali na Facebooku. Bojím se, že to pokazím jako vždycky a že se jí nebudu líbit až se uvidíme. Mohla by jste mi poradit, co s tím? Jaký by měl být normální kluk? Má cenu si tahle hrát na něco, co nejsem? Předem děkuji za odpověď
Tomáš
Mgr.Zajic [Psycholog] vřele doporučuji být sám sebou, i když na Vás někteří lidé reagují negativně. To, že budete ještě nějakou dobu možná trochu tápat v tom, kým vlastně jste, patří k vývoji osobnosti Vašeho věku.
Být v 16 letech bez přítelkyně či větších milostných zkušeností je zcela normální a nenechte se tím stresovat. I to, že Vás znervózňuje kontakt s dívkou a možnost, že Vás odmítne, bohužel i to patří ke zkušenostem z této oblasti lidského života. Je to riziko, které člověk podstupuje, pokud dá najevo přízeň někomu jinému. Buď to ten druhý ocení, nebo nikoliv. Jiná možnost není.
Kdo je normální kluk? To je těžká otázka, normálnost je někdy vnímána jako většinový projev (většina kluků dělá to a to) nebo někdy jako srovnání s prototypem (svalnatý, maskulinní muž). Čím více se člověk tomuto srovnání vzdaluje, tím větší je možnost, že na něj okolí bude reagovat jako na "méně normálního". Myslím, že na poznámky toho typu lze reagovat tak, že zdůrazníte, že jste normální, i když máte možná jiné zájmy nebo jiný vzhled, a že to tak zkrátka je. Neumím si představit, proč by někdo dále opakoval svůj názor přes podobnou reakci. Pokud se tak stane, nemusíte se s těmi lidmi stýkat. Je to nedostatek respektu a více vypovídá o nich, než o Vás.
Vídejte se s těmi lidmi, kteří Vás respektují a mají Vás rádi, bavte se s jinými mladými lidmi bez přemýšlení a zdůrazňování své sex. orientace a bez snahy seznámit se za každou cenu a uvidíte, že se budete cítit lépe. Zkuste rozvíjet své komunikační dovednosti s dívkami nezávazně, bavte se s nimi, přátelte, bude se Vám to hodit k získání větší sebejistoty při jednání s těmi, které Vás budou přitahovat.
Tedy: Pokud si myslíte, že jste normální, řekněte jim to. I pokud si myslíte něco jiného, není žádný důvod se za něco stydět. Ve Vašem věku je těžké být odlišný, ale o to cennější, pokud si za tím člověk dokáže stát. Ti, kteří se "ukryjí" v normálnosti Vám to možná budou závidět a vyčítat Vám to o to více. Zda je budete následovat či nikoliv, je na Vás. Mám dojem, že chcete být sám s sebou i za cenu občasných negativních reakcí a mám z toho radost. Buďte rád takový, jaký jste a ostatní ať se s tím srovnají jak chtějí ;)
Hodně štěstí!