Trpka minulost
Dobry den,
mam 27 rokov a od asi troch rokov poznam svoju najlepsiu kamaratku.chodili sme spolu do jasli,do skoly a vsetok volny cas sme travili spolu.ked sme boli uz vacsie slecny tak ona zacala chodit s peknym chlapcom a uz sme sa tolko nestretavali.samozrejme ze som jej zavidela ako sa pekne oblieka,ma chlapca a kupuje jej rozne dary.na strednu skolu nas spolu nezobrali tak sme mali kazda svoj zivot a uz sme sa nestretavali.ona chodila so strasou sestrou po diskotekach a baroch a vela chlapcov poznala.po skonceni strednej skoly sme nadviazali kontakt.ona sa s dlhorocnym priatelom rozisla a ja som bola jej opora.nasli sme si spolu robotu v jednej firme samozrejme spolu sme robili aj chodili von a o vsetkom sme sa bavili.potom si kupila psika a chceli sme sa spolu odstahovať od rodicov a mať slobodu.nasli sme si byt o dve mesta dalej a pacilo sa nam tam.ale kamaratka si v robote stretla novu lasku.ja som mala problem si niekoho pri nej najst kedze som nemala take prednosti ako ona-velke prsia a vysoké sebavedomie.mne to vždy chýbalo.byvali sme spolu par dni a jej priatel sa k nam nastahoval tiez.zavidela som jej to lebo mala pri sebe niekoho na koho sa mohla spolahnut.mali sme vela penazi lebo sme obe robili a tak som nesetrila a kupila som jej vzdy to co sa jej pacilo.bola som rada ze jej mozem urobit radost.ona bola velmi tazka povaha.vzdy muselo byt vsetko podla nej,ponizovala ma a urazala,ona mala vraj vzdy vo vsetkom pravdu a ja som bola pre nu ta najhorsia a najhlupejsia.varievali sme spolu a aj upratovali,no neskor si zvykla ze upratujem len ja a tiez zehlim a robim ostatne domace prace,lebo jej to nikdy nevonalo.vzdy sa radsej na nieco vyhovorila alebo isla von so psom.uz som sa tam posledny rok v nasom podnajme citila velmi zle.radsej som chodila z roboty k nasim domov alebo k babke.citila som k nej respekt a aj som sa jej bala,ze ked nieco urobim tak ako to ona nechce tak zacne po mne kricat a nadavat mi.odlahlo mi az ked nam skoncila najomna zmluva a vsetci sme sa odstahovali k nasim rodicom.ja k svojim a ona s priatelom k svojim.oni si casom nasli podnajom vedla v meste aby mali sukromie a ja som s nou casom prestala komunikovat.bolo mi dobre na dusi lebo som ju uz nemusela pocuvat ako pes!ona rada kazdeho ovladala a dirigovala,ako aj v robote.bola mi aj nadriadenou v jednej robote,mala to proste v krvi.ked sa zle vyspala tak si to vybijala na kazdom.mala som konecne svoj zivot a nasla som si aj priatela.neskor na to som sa dozvedela od jej rodicov ze si kupili byt s priatelom v nasom meste.to bol sok.bala som sa ze ju niekde stretnem a zase sa bude tvarit ako najlepsia kamaratka a potom ma bude zase ovladat a ponizovat.ked som ju raz z dialky zbadala tak som sa otocila a isla inou cestou aby sa nase oci nestretli.nenavidim ju presne tak ako som ju mala rada!casto sa mi o nej snivaju sny v ktorych mi psychicky ublizuje....potom mam cely den zlu naladu.chodim aj k psychiatrovi lebo som nemohla spavat a vecer sa mi vzdy vsetko vracalo v spomienkach.vzdy som bola kludna a vesela osoba ale odkedy som byvala s nou tak moja psychika sa zmenila.som nervozna a podrazdena a mam slabu depresiu a mam nizke sebavedomie.bojim sa jej ako cert kriza.co mam robit aby som na tie zle spomienky zabudla.mala by som navstivit spychologa?
Mgr.Zajic [Psycholog] netuším, zda něco z toho, co Vás trápí neřešíte se svým psychiatrem. Ale pokud ne, asi bych Vám doporučil to probrat s psychologem. To, co se dělo pochopitelně změnit nejde, ale dá se s tím vyrovnat. Jistě i tehdy byly momenty, kdy Vám spolu bylo dobře, kdy jste byla ráda, že spolu bydlíte.
To, že se s ní nechcete vidět, je pochopitelné, jen nevím, zda má smysl se trápit možností, že na sebe narazíte. Mám dojem, že Vás to poměrně hodně omezuje. Zkuste vyhledat nějakého šikovného psychoterapeuta, se kterým se Vám podaří trochu rozklíčovat to, čeho se u ní obáváte. Zapracovat na Vašem sebevědomí, díky kterému jste se osamostatnila a vedete život, jaký jste si přála.
Hodně štěstí.