53662  7. 6. 2014 21:47:38 - Anne13

Deprese ve 13 letech

Dobrý den,je mi 13 let a moje problémy mi brání v tom,abych dělala věci,které mohou dělat holky v mém věku.. Už asi půl roku mám trápení s krční páteří a nedávno jsem ležela v nemocnici na kapačkách,kde mi řekli,že se toho problému už možná nikdy nezbavím a bude mně pronásledovat po zbytek života.. Byla jsem z toho vyděšená protože chodit po ulici,do školy atd.. s límcem na krku by nebylo příjemné asi nikomu.. Také mi v nemocnici řekli,ať se nestresuju a ať jsem v klidu.. Jenže se mi to za pár dnů po propuštění z nemocnice vrátilo a ono u nás doma se prostě nedá se nestresovat.. máma na nás nemá čas a moje problémy ji nezajímají,táta na mně kašle už od mého narození a co teprve ve škole!! Tam se mi smějou a dělají si ze mně legraci jak s tím límcem vypadám a už jsem si dokonce zhoršila známky,protože se prostě nedokážu soustředit na učení,přišla jsem i o kamarádky.. Teď mám chvíle,kdy si prostě sednu do kouta,začnu se klepat,brečet a prostě teď prožívám deprese z čehož nemám zrovna velkou radost.. Už vážně nevím co mám dělat a nevím jestli nemám začít myslet na to nejhorší.. Prosím poraďte mi jak se mám zbavit těch depresí,protože s tím se prostě nedá normálně žít :(

PhDr.Ondrejkova   PhDr.Ondrejkova [Psycholog]
Dobrý deň Anne13. Povedali ste mame niekedy o tom, ako sa cítite? Niekedy rodičia pôsobia, že nemajú čas, ani záujem, ale ak ich dieťa s problémom príde, tak sa ho snažia riešiť. Predpokladám, že chodíte s krkom aj na kontrolu k lekárovi. Povedzte mu o tom, ako sa cítite. Neviem, či náhodou neužívate nejaké lieky proti bolesti. Ak áno, je možné, že aj vďaka nim máte takéto stavy smútku. Preto by bolo dobré, aby ste svoj stav konzultovali s lekárom.
Ja rozumiem, že sa trápite pre ten límec na krku, ale je to momentálne pre Vás pomôcka, aby ste odľahčili chrbticu a nepociťovali také bolesti. Keby ste mali zlomenú nohu, tak máte sádru! Určite budete chodiť na rehabilitáciu a cvičiť a keď Vám chrbtica trošku spevnie, límec nosiť nebudete musieť. Vaši spolužiaci v škole evidentne nevedia ako sa s Vami rozprávať. To je ako keď niekto príde so zlomenou nohou a všetci sa na ňom smejú, že čo to má. Smiech je vlastne "odľahčenie" situácie, kedy nevedia ako Vám povedať, že je to vlastne strašné, že takto trpíte. Ale Vy viete, že Vám ten límec pomáha. Tak ako niekomu pomáha strojček na zuboch. Skúste sa porozprávať s lekárom o depresii. A plus by som rozmýšľala nad spôsobom ako si nájsť nových kamarátov. Napríklad ísť na nejaký kurz kreslenia alebo do nejakého speváckeho zboru. Cez spoločné hobby veľmi rýchlo nájdete nové známosti, ktoré určite nebudú riešiť výzor, ale budú mať spoločné záujmy. Držím palce. Keby ste potrebovali, určite sem ešte napíšte.

Komentáře uživatelů ...

Nevěra Žárlivost Strach a Fobie Panická porucha Partnerské vztahy