Problém s rodinou.
Dobrý den, je mi 13 let a moji rodiče se rozvádí. Ale abych to řekla po popořadě. Asi před půl rokem jsem zjistila, že si moje matka píše s nějakým chlapem esemesky tipu jak ses vyspinkala skřivánku apod. Nevydržela jsem to a řekla jí to. Svojí mámu miluju nadevše a nechci ji ztratit. Neudržela jsem se a v záchvatu vzteku, který otřásal celým mým tělem jsem mu napsala několik zlostných esemesek. Máma mi vysvětlila, že problém s tátou trvá 4 roky a oni to chtěli zkusit napravit. Ten chlápek je prý nějaký starý pán a že si s ním jen píše, a že jejich "vztah" je jen o dobrém slovu. S kývnutím jsem to přešla, ale mezi námi se prohloubila jáma. Ale za pár dnů ji přistihnu jak si s ním píše znovu! Byla to chyba, vím, ale já potřebovala vědět, co jí ten parchant píše! Když jsem jí to řekla, řvala na mě, že je to její soukromí a mě do toho nic není. Není? Podvádí mého tátu, i když ne fyzicky i tohle se počítá! Z jámy se stal příkop a už nic není jako dřív. Jelikož nemáme moc peněz tak máma musí pracovat i přes noc a tak někdy domů nechodí a když ano, tak při našem oblíbeném sledování filmů usíná. Mojí další reakci vyprovokovalo to, když si na mě našla čas a šly jsme se projít po městě. Sakra já jí tak věřila! A přistihnu jí jak si s ním píše! Když jsem se jí ptala, co dělá, řekla, že píše email kamarádce! Kdo kdy viděl psát email v esemeskách! Lže mi, co se to zatraceně děje! Už ani s námi nejezdí na chatu. Když ano, hádají se a jsou naštvaní, že jeli. Zatraceně to tak bolí! Nejhorší je, že nemám NIKOHO, komu bych se vyplakala, kdo by mě s pochopením objal. Rodiče jen dále předstírají, že se nic neděje, už kvůli mě, ale já nejsem blbá! Bože co bych dala za to, že když přijde máma z práce táta ji obejme a dá jí pusu! Celé noci pláču, křičím do vody, ale úleva nepřichází!
Mgr.Vrankova [Psycholog] Chápem, že ste vo veľmi ťažkej situácii. Dlhoročný vzťah medzi mužom a ženou može byť komplikovaný, u Vašich rodičov sa može jednať o krízu, ktorú postupne prekonajú, ale aj o krízu, ktorá povedie k rozpadu. Na jednej strane majú pocit, že je to ich vec, na druhej strane ale pred Vami problémy zakrývajú - predpokladám, že preto, aby Vás chránili. Dospelí však často sami nevedia, čo s tým. Chápem, že sa cítite veľmi zle, ale musíte aj Vy pochopiť, že niečo úplne nasilu udržiavať nejde. Skúste sa s nimi porozprávať spolu. Povedzte im, ako sa cítite, tak ako ste to tu popísala. Povedzte im, že Vám na nich záleží, poproste nech to skúsia inak. Povedzte im to v kľude, niekedy dospelých nakopne to, že vidia sa svoje deti správať zrelšie ako oni sami.
A sama pre seba spravte to, že skúste zamerať svoju pozornosť aj inde. Pozvite nejakú kamarátku do kina, choďte si zacvičiť, alebo niečo, čo máte rada. Moc držím palce!