Slyším konverzace, které mi nepatří.
Toto bude trošku zmatené. Jako moje mysl právě teď. Nevím, jak to říct. Občas mi v hlavě probíhá konverzace dvou lidí. Neznám je, nemají žádnou spojitost s mým životem, nebaví se o věcech, o kterých přemýšlím. Ta konverzace mi nepatří, nechci jí slyšet, nevyhledávám jí. Po skončení konverzace se trošku divím, ale hned zapomínám. Před několika dny se mi "poštěstilo" si konverzaci zapamatovat, nevím jestli celou, ale něco si pamatuji. Byl tu doktor s pacientem. Doktor praví ,,Vy jste mi tedy dobrý, máte akutní zánět močového měchýře již přes 5 let a přijdete až dnes, musel jste chodit pořád na záchod" pacient odvětí ,,To víte, já jsem byl vždycky velmi přizpůsobivý."
Pak si taky pamatuji, jak se v mé hlavě hádali dva fotbaloví fanoušci o tom, který tým je lepší. Myslím že tam byl název něco jako Arsenal. Druhý tým si nevybavím. Nechápu to. Protože ve fotbale nejsem nijak zainteresovaná, spíše naopak. Také mám strach, nedávno jsem šla ulicí ve dne plno lidí a strašně jsem se bála dvou konkrétních mužů. Moje myšlenky se probořili do možnosti, že by mě v tom momentě mohli zabít. Ale to se občas stává, nepletu se? Je mi 17 let.
Mgr.Zajic [Psycholog] zajímalo by mne, zda to nějak reálně ovlivňuje Váš život. Když se bojíte lidí na ulici, pak nepochybně ano, ale souvisely ty obavy s onou vnitřní konverzací? Většina psychických poruch klienty zatěžuje tak, že nejsou schopni naplno fungovat v reálném životě.
Co se týká těch obav na ulici, asi by nebylo od věci to s někým probrat, dokáži si představit, že to člověka může docela omezovat. Týkalo se to konkrétních můžu na té ulici, nebo nějakých vašich známých?
Ohledně té konverzace si nejsem úplně jistý v čem Vám vlastně vadí. To, že vedeme vnitřní dialogy nemusí být znak nějaké poruchy, ani ta nekontrolovatelnost. Zkuste si při onom poslouchání vzpomenout, čeho by se mohl dialog týkat ve vztahu k Vašeho životu. Jako sen užívá reálie z posledních dnů, může i Váš vnitřní dialog pramenit z nějakých Vašich zážitků, byť nenápadných. Myslíte, že by ono odposlouchávání mohlo být v něčem přínosné?
Každopádně, pokud Vás obojí zatěžuje, konzultujte to s psychiatrem. Předpokládám, že ohledně vnitřních dialogů Vás uklidní a obavy z ulice by šly rozhodně nějak řešit.
Hodně štěstí.