Strach z odmítnutí

Zdravím, omlouvám se, jestli je můj příspěvek hloupý a zanedbatelný. Ale jde o to, že je mi už 22 let, jsem na vysoké škole a doposud jsem byl dívkami vždy jen odmítán tak, že ted už prostě v sobě nedokážu najít odvahu zkoušet to dál. Nejsem asi jako ostatní muži, že je někdo odmítne a oni to zkusí o dům dál... mě to prostě vždy na pár týdnů úplně zničilo, že jsem nebyl schopen nic dělat, jen pít. Dokud se s nějakou dívkou jen bavím a kamarádím, tak je to v poho, ale jakmile ji někam pozvu, tak mě dost neprofesionálně odmítne a pak už se spolu nikdy ani nebavíme, což mě velice mrzí. V mé skupině ve škole už mám pár dívek, co mě odmítlo a vždy, když je vidím, tak si na to vzpomenu... Momentálně se mi tam zase jedna líbí, bavíme se spolu a je to fajn. Hrozně moc bych ji chtěl někam pozvat, ale zase by mě odmítla jako ty ostatní a to si nemůžu dovolit, protože se blíží zkouškové období a já bych byl mimo. Vím, že to ode mě je zbabělé, ale nejlepší by bylo, kdyby mě pozvala ona, což se nestane, z nějakých hloupých principů, že dívky nezvou... Takže je to bludnej kruh... já ji nepozvu, protože vím, jak by to dopadlo, a nebo třeba ne, třeba by to přijala, ale to se nikdy nedozvím, protože to nezkusím. A ona mě nepozve "prostě z principu" , tak vlastně není co řešit. Je tohle nějaká nemoc, co udělat, abych už neměl v hlavě podobně hloupý nápady, jako někoho někam zvát?

Komentáře uživatelů ...

drAdam

5. 4. 2015 16:03:06

Dobrý den, nechte tomu čas, není vhodné pozvat někoho, se kterým se znáte sotva týden, dejte tomu rok, půl roku... a zkuste to znovu, a neberte si to tak osobně, vždy si řekněte, že máte na lepší a to vám alespoň trošku zvedne sebevědomí :-)

Jarda1

6. 4. 2015 20:44:20

Příspěvek hloupý není, jen vypovídá něco o Vaší povaze. Část mužů je prostě nesmělejších. Ženy to obvykle poznají a dosti ženám to vadí. Mají rády spíš sebejisté muže. Určité části žen ale může nesmělý muž vyhovovat, dalším to zas nemusí tolik vadit. Jinak odmítnutí je běžné, copak žena je povinna chodit s každým, kdo o ni stojí? I ona si chce partnera vybírat a to může dělat právě tím odmítnutím a nebo akceptováním něčí nabídky. Jinak pokud žena o Vás stojí, tak obvykle to je poznat, že má o vztah zájem. Ale i když třeba sama vyloženě zájem nemá, tak ji zájem může potěšit a může reagovat kladně. Jestli máte o nějakou zájem, tak bych radil se nebát ji oslovit. Pokud by odmítla, tak se nic nestane, i toto je lepší, než když ji ze stranu neoslovíte. Odmítnutím od dívky se není třeba dlouho trápit, vyčítat si můžete jen to, kdy dívku ani neoslovíte. Jinak buďte rád, že se dívky neozývají samy. Ono to není zas tak příjemné. V dnešní době asi víc než kdy dřív je docela běžné, že žena osloví muže. Pokud muž o dotyčnou nestojí, tak to není příjemné. Nespoléhejte ale na to, že Vás některá osloví sama. Buďte aktivní sám a snažte se i vnímat vstřícné signály.

Mankind21

6. 4. 2015 22:10:25

Děkuji za odpověď. Ale žádné vstřícné signály se na moji osobu opravdu nikdy nekonaly. Nemá to s tímto nic společného, ale už teď se bojím až skončí semestr a zkouškové období. Brigádu mám, ale budou to necelé 4 měsíce, co si nebudu mít s kým promluvit, je to hrozně zničující, když si nemáte s kým promluvit. Možná v tomto zním, jak ženská, ale nemám prostě žádné přátele a nikdo o mě nestojí. Tak když mě ještě navíc potom nějaká odmítne, tak to je jako další hřebík do rakve... Vím, řeknete, abych měl dobrou náladu atd. Ale je těžké se nějak přinutit k dobré náladě, když jste všem ukradený, a kdyby jste se zabil třeba v koupelně, tak si vás nikdo několik týdnů ani nevšimne. A to je mi 22, nechci se vidět ve stáří... Opravdu mám strach z velkých prázdnin, nebo jak se tomu říká... Takhle se se mnou ve škole nikdo bavit nechce, jen když se ozvu já. Ale když budou ty prázdniny, tak už vůbec nebudu mít nikoho kolem sebe. A ta osoba opačného pohlaví jenom na "pokec" atd mně celkem dost zvedne aspoń na chvíli náladu.... A jestli jsem nesmělý nebo ne... Vaši povahu formuje prostředí a vaše úspěchy si ymslím... A když se mi prostě v ničem, pro mě důležitém nedaří, tak je to jasný. Já se nemůžu ohlédnout a říct si, že o mě přece jen měl někdo zájem, nikdo ho totiž nikdy neměl :D A jsme tam spolu už rok v té škole, takže jsem určitě nespěchal.

Jarda1

7. 4. 2015 0:53:01

Je už hodně pozdě, ale chci zareagovat, co jste tu psal. Z toho, co popisujete, není jen problém v tom, že se bojíte oslovit dívku, zdá se, že problém je daleko širší a oblast partnerských vztahů je jen částí toho. To je jakýsi bludný kruh. Máte určitý přístup, který Vaše okolí odrazuje - značný pesimismus a jakési chmurné vidění světa. A to Vás ještě více izoluje. Myslím, že by bylo dobré ten přístup změnit, snažit se získat pozitivnější přístup na svět, tj. jinak myslet a tudíž se budete i jina projevovat. Nemyslím hurá optimismus, kdy si člověk namlouvá, jak je vše skvělé, i když není. Ale věci kolem nás nejsou zas jen negativní, jsou tu pozitivní věci a jsou i negativní věci. S tím negativním je třeba počítat a ne se tím nechat převálcovat. Nakonec plno negativních věcí zakusí každý, ale jde o to, jestli člověk rezignuje a nebo se tomu vzepře a nějak s nepřízní bojuje. Vy píšete, že Vaši povahu formuje prostředí. To je pravda, ale ne celá. Co jsem, to je ještě víc o tom, jak já reaguji a ne jen o tom, jaké jsou okolnosti kolem mne. Myslím, že byste měl vyhledat nějakého psychologa, který by Vám pomohl určité postoje změnit. Z toho, co píšete, tak to myslím nespraví pár dobrých rad, co se vejdou do několika odstavců. Vy navíc řadu těch věcí znáte. To chce asi někoho na místě, kdo Vás může korigovat, v čem děláte chybu a dle mého názoru by to chtělo asi dlouhodobější spolupráci, ne nějakou jednu návštěvu a konec. Pochopitelně úspěch by tu byl jen tehdy, když by tu byla z Vaší strany důvěra vůči terapeutovi i ochota řídit se jeho pokyny. Člověk moc nezmění svoji povahu, tj. co mu je vrozené. Lze ale změnit své postoje a přístupy a návyky. To se ale nezmění hned a ani za jeden týden, dle mého názoru to je otázka minimálně měsíců. Ale nejste ve věku, že byste nutně teď potřeboval partnerku a když ji do půl roku nebudete mít, tak Vám ujede vlak. V podstatě je jedno, jestli budete mít vztah letos a nebo za rok či dva. Spíš jde o to, abyste změnil svůj přístup k okolnímu světu a své chování a návyky, myslím tím zejména projevy a reakce ve vztahu k druhům. Ale jde i o to Vaše myšlení, protože jak člověk myslí, tak se projevuje, chovat se jinak jde jen zčásti. Na brigádě máte šanci poznat další lidi, na prázdniny jsem se na vš vždy těšil. Nakonec na škole studujete, první ročník to asi už nebude, takže to snad taky nějaký úspěch je? Jinak fakt je, že druzí lidi o člověka zas takový zájem nemají, jak si lidi občas myslí. Spoustě lidí jste ukradený, to je tvrdá realita. Obvykle to jsou rodiče, komu na Vás záleží, pak pár blízkých lidí a to je vše. Člověku to hodně dlouho trvá, abych pochopil, že pro druhé není středem světa. Hodně mu záleží, co si o něm druzí myslí a ve skutečnosti je on zas tak nezajímá. To jsem pochopil více až po čtyřicítce... Tak shrnu, nelámejte nad sebou hůl, snažte se brát věci pozitivně při současném realizmu. A asi vyhledejte i nějakého terapeuta, nemá smysl se tak trápit, jak se trápíte.

Mankind21

7. 4. 2015 10:52:12

Děkuji no, nemyslete si, že jsem hloupý, ale prostě to, že jsem na vysoké a daří se mi v učení pro mě nemá moc význam, a spíše se mi to zdá trochu (pro mě) směšné... proč si dělám vysokou, když nemám ty přátele, ani holku k sobě... k čemu mi pak bude vysokoškolský vzdělání. To je spíš pro člověka, který se má starat o rodinu. Když budu nejspíš pořád sám, tak bych se možná uživil i se základkou. Nejsem moc rozhazovačný, co se peněz týče. A nwm jestli jsem pesimistický, spíš bych řekl, že mluvím ze svých zkušeností no :D ... A nwm jak se dostat z bludnýho kruhu. Občas mám lepší náladu a chci se pobavit s nějakou holkou, a ona mě setře. Tak když mám tak nahlý sebevědomí a to všechno, tak pak stačí už jen málo. Už tu nebudu obtěžovat, ale před pár dny jsem napsal jedné holce ze skupiny, jsme tam spolu už přes rok ve stejné skupině. Napíšu jí, a ona odpoví jen, že jde pryč, tak se měj... Jsem nezkušenej, ale tak tohle se mi zdá, že mě posílá někam. Už se s ní teda nebudu bavit, když jí to dělá problémy, protože mě chtěla jen odehnat. Napíše tohle a pak byla ještě hodinu online. Kdyby o nic nešlo, tak by potom třeba napsala ona, abych viděl, že fakt o nic nešlo, ale když se neozvu já, tak ona se neozve nikdy, tak to ji moc nezajímám.

Jarda1

7. 4. 2015 11:49:24

Ne, to si nemyslím, že byste byl hloupý. To si nemyslím ani o lidech, kteří na vš byli, ale ve studiu nebyli úspěšní. VŠ vzdělání člověk ale nezískává kvůli partnerce a rodině, ale hlavně pro sebe. S ženou se můžete rozvést, děti až vyrostou, tak odejdou, diplo z vš Vám ale zůstane. V dnešní době mi vš přijde jako nutnost, poku někdo ke škole má jen trochu předpoklady. Maturitu má dnes víc lidí, než dřív mělo hotovou povinnou osmi či devítiletou školní docházku. Jste povahově smutnější a pesimističtější typ a to se vztahy navazují hůř. Proto jsem psal, že je vhodné změnit své myšlení a náhled na okolní svět a s tím i reakce a chování vůči ostatním. Ostatní lidi intuitivně poznají, co v člověku je. Lidi s druhým obvykle jednají dle toho, jak ten člověk smýšlí sám o sobě. Lidi s vysokým sebevědomím jsou spíš respektovaní, k málo sebevědomým si zas většina lidí víc dovolí. To je realita. Odmítnutí od dívek neberte vůbec tragicky, hezký a nebo milý holky mají plno zájemců a odmítat je musí. Navíc dívky ve Vašem věku obvykle někoho mají, nezadané bývají jen kratší dobu, než navážou nový vztah. Může být třeba nezadaná, s nikým vyloženě ještě nechodí, ale ona může mít o někoho zájem a volná fakticky není. Asi se pokusím to opět shrnout: doporučil bych pozitivnější přístup k okolí, dále pozitivnější sebehodnocení a vybudovat si zdravé sebevědomí. Pak půjdou věci snáz, ale ty změny nějaký čas trvají. Možná by byl k tomu nejlepší nějaký tereapeut, psycholog, kouč a nebo kdo. Určitě je dobře, že jste se obrátil zde na poradnu, počkejte i na odbornou odpověď.

Jarda1

7. 4. 2015 11:52:37

Jen pro srovnání, dost českých žen se třeba trápí, že mají malá prsa, nebo velký zadek, např. V zahraničí jsou naopak celebrity, co si velmi zakládají na vyloženě plochém hrudníku či malých prsou, nebo obrovském zadku. Pokud dotyčná je na sebe hrdá, je v ní vysoké sebevědomí, tak kupodivu je velmi přitažlivá pro muže, i když jejich ideál nemusí být plochý hrudník a nebo obrovská zadnice. Na vlastním sebevědomí záleží víc, než dost lidí myslí.

Mankind21

11. 4. 2015 20:56:56

PhDr.Ondrejkova Děkuji za odpověď, ale problém je to zkoušení, nemám na to prostě sílu. Týden jsem nebyl ve škole, příští týden už koukám v rozvrhu, na který hodiny jít nemusím. Nemám šťastný život (otec po smrti, žádná rodina, peníze atd) a stačí pak jen málo, a jsem z toho hned v depresích, když si se mnou pak ani žádná holka nechce popovídat. A odmítnutí ta se dostavují pokaždé, ještě jsem neměl žádné přijetí. A nwm, jestli si se mnou rády povídají. Usmívají se, povídají si, když jsem byl párkrát na těch školních akcích v hospodě atd, ale pak když jim napíši na FB, tak se nikdy nechtějí bavit a dokonce ani neodpovídají, tak to nechápu. Možná se se mnou v těch hospodách baví jen proto, aby se předvedli před ostatními, že jsou ty hodné a dobré, a na FB mě pak můžou odpálkovat, protože to nikdo nevidí. A nějaké signály u nich já nikdy nedokázal rozpoznat... usmívá se na mě, ptá se na rodinu, a pak mě za pár hodin dokáže odpálkovat... Kdybych se měsíc v té škole neukázal, tak se nikdo nezeptá. Mám s tím zkušenosti, na střední jsem měl depresi a nevylezl jsem 4 měsíce z domu a nikdo mi nenapsal, nezavolal nebo tak... nikoho nezajímám, a to prosím není fňukání. Já to jen nechápu. Berte to s nadsázkou, ale kdybych mohl, tak bych nejradši všechny postřílel, kdybych měl čím. Protože kdybych spáchal sebevraždu, tak to nikoho nebude zajímat a nikdo si nevzpomene, ale kdybych pokosil půl školy, tak už ano.